Pondělí 16. 3. 2026 | Svátek má Elena/Herbert
Neděle, 15. března 2026, 16:45
Příchod jara vítá řada lidí, ale jsou i tací, kteří by toto roční období nejraději přeskočili. Řeč je o alergicích. Začíná je trápit pyl z keřů a stromů, v létě se k tomu přidají trávy. Existují však postupy, jak alergické reakce minimalizovat nebo se na střet s alergeny připravit.
„Nejčastější jarní alergie jsou na takzvané kočičky, olše, lísky, ale i břízu, javor nebo jasan a ostatní jarní stromy a keře. Ale nemusí přicházet až na jaře. Pokud je teplý leden, začínají se více či méně projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují,“ popisuje vedoucí lékařka pracoviště klinické imunologie a alergologie Klatovské nemocnice Jana Hanzlíková.
Podstatná skupina jarních alergiků mívá potíže hned, jak se oteplí a dále mohou reagovat postupně i na výše uvedené alergeny. Menší část alergiků pak reaguje specificky jen na břízu. Těm začíná sezona později, zpravidla až na přelomu března a dubna.
„Je považována za hlavní jarní alergen, takže s nástupem její sezony potíže zesílí. A z tohoto důvodu je bříza také hlavní složkou protialergenních jarních vakcín,“ doplňuje lékařka.
Alergické reakce přicházející z jara, ale nemusejí být vždy způsobené výhradně jen pyly stromů. Může se jednat třeba o alergie na pyly keřů nebo květin. Může se objevit i větší reaktivita na potraviny, například na jablka nebo lískové oříšky. Zároveň se na jaře mohou projevit i alergie na roztoče.
„Jsou lidé, kteří mívají alergické reakce nejvíc na jaře, ale vyšetření na jarní pyly vyjdou negativně. Pak je vhodné zkusit třeba právě vyšetření na roztoče,“ popisuje analytička klatovského pracoviště Lucie Turečková.
Podle odborníků v populaci přibývá lidí s alergiemi. Na jednu stranu za to může lepší diagnostika i fakt, že se více lidí dostane k alergologickému vyšetření. Důvodem ale může být i zkrátka to, že lidí s alergiemi prostě přibývá. Nejedná se jen o alergiky reagující na pyly nebo ostatní vzdušné alergeny, ale přibývá i hodně těch, kteří reagují na potraviny.
„V první řadě je vhodné sledovat pylové zpravodajství. Na základě toho je dobré začít brát včas své léky na alergie – takzvaná antihistaminika, aby se organismus včas připravil na sezonu potíží,“ radí analytička Renata Holoubková. Sledovat takzvaný pylový semafor mohou lidé na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
Nejčastější sezónní alergie
Samozřejmě nejjednodušší je se alergenům vyhnout a nespat například u otevřeného okna, pokud víme, že v blízkosti rostou břízy nebo jiné právě kvetoucí stromy.
„Řešením je také omezit v kritickém období procházky do přírody v teplém, suchém a větrném počasí, kdy se do vzduchu dostává maximum pylových zrn a na procházku vyrazit ráno nebo po dešti, když jsou pylová zrna navlhlá a tolik ve vzduchu nelétají,“ popisuje imunologická sestřička Ilona Kroa.
A pokud někdo ví, že má závažnější alergické reakce, měl by u sebe nosit léky, kterými může symptomy alergie zmírnit. „To platí i pro alergie na potraviny, u kterých je někdy reakce tak prudká, že musí alergik mimo běžné léky proti alergii s sebou nosit i kortikoid anebo dokonce autoinjektor s adrenalinem, podobně jako alergici s prudkou reaktivitou na hmyz,“ shrnuje závěrem zdravotní laborantka Jana Šindelářová z vlastní zkušenosti.
V případě podezření na alergie by měl v první řadě pomoci praktický lékař. Až pokud se nedaří určit původ alergií nebo reakce na alergeny překračují běžnou míru, je vhodné vyhledat pomoc specialistů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
