Sobota 28. 2. 2026 | Svátek má Lumír
Dnes, 06:50
Ikonický zámek na šumavském Debrníku nebyl jediný, který armáda odstřelila. Stejný osud potkal už o třicet let dříve také pohádkový zámek na úpatí šumavské hory Velký Roklan, která se však nachází na německé straně hranice v Bavorském lese. Zatímco zámek Debrník srovnala se zemí v roce 1989 československá armáda, přepychový novorenesanční zámek v Oberfrauenau odstřelil v roce 1959 prapor německých horských ženistů. Oba objekty mají společné to, že je před jejich likvidací výrazně zdevastovali vojáci, kteří zámky využívali.
Vznešený zámek Oberfrauenau, označovaný také jako zámek Frauenau, vybudoval v roce 1884 ve skvostném novorenesančním stylu jako své sídlo rod Poschingerů. Vzhledem ke své velkoleposti a luxusnímu vybavení byl nazýván „Neuschwansteinem Dolního Bavorska“. Kolem zámku se rozkládal přírodní park se vzácnými listnatými i jehličnatými stromy. Jeho dominantou byla kašna, která měla být druhou nejvyšší v celém Bavorsku. Na zámku se konaly velkolepé večírky. Kromě hostů z umělecké scény, vědy, ekonomiky a politiky se jich účastnily i korunované hlavy, například bavorský král Ludvík III. nebo saský král Friedrich August.
Až do roku 1945 žil na zámku jeho majitel Hippolyt von Poschinger s rodinou. Hospodařil na panství a vedl také místní sklárnu. Na konci války však musela rodina sídlo opustit a tehdy se začala psát smutná kapitola historie zámku. Objekt obsadily americké okupační jednotky a sloužil jako vojenská ubytovna. Američtí vojáci se ke zámku podle dochovaných svědectví nechovali zrovna šetrně. Naopak se měli dopouštět vandalství. Mimo jiné prý stříleli do odkrytého vodovodního potrubí. V důsledku toho pak při mrazech popraskalo zdivo. Na topení používali dřevěné podlahy i nábytek. Po odchodu americké armády sloužil objekt jako provizorní domov pro řadu německých uprchlických rodin. V jednu dobu zde žilo až sto lidí.
Několik let po válce byl zámek doslova vybydlený a silně zdevastovaný. Jeho vlastník Hippolyt von Poschinger neměl na opravy potřebné finanční prostředky, a proto nabídl bývalé sídlo státu ke koupi. Poválečné Německo však na takový náklad nemělo peníze a stát koupi odmítl. Baron se tehdy dozvěděl, že prapor horských ženistů z Deggendorfu hledá vhodný objekt pro výcvik. Rozhodl se proto nabídnout svůj majetek armádě. Požádal o povolení k demolici budovy, které také získal. Ani u německé veřejnosti se však demolice kdysi nádherného zámku nesetkala s pochopením.
„Padesátka ženistů dorazila k zámku 15. června 1959. Jejich úkolem bylo kompletní profesionální odstranění zámeckého objektu. Práce trvaly dvanáct týdnů a v době vrcholící studené války vyvolaly velké pozdvižení i na české straně hranice,“ říká publicista a badatel Zdeněk Roučka. Aktivita německých vojáků operujících s výbušninami v těsné blízkosti hranice se představitelům československé armády vůbec nezamlouvala. Češi se proto snažili alespoň rušit jejich rádiové spojení.
Jako poslední odstřelili vojáci tři věže a jízdárnu. Vrcholem celé demolice byl odstřel 32 metrů vysoké centrální věže, která se zřítila 15. srpna 1959. O této události dokonce existuje amatérský filmový dokument. Vojáci při demolici spotřebovali přibližně 750 kilogramů výbušnin.
Dnes tento impozantní, u nás téměř neznámý a zapomenutý zámek připomíná už jen kaple s rodinnou hrobkou svobodných pánů von Poschinger. Existenci někdejšího velkolepého sídla, které navštívili i králové, dokládají pouze staré pohlednice a dobové fotografie. O podobně smutném osudu jiného šumavského zámku na Debrníku se můžete dočíst pod článkem.
Neděle, 7. ledna 2024, 07:02
Armádní výbušniny vyhodily do povětří v říjnu roku 1989 ikonický barokní zámek na šumavském Debrníku nedaleko od Železné Rudy. Dílo zkázy pak dokonaly bagry, které trosky srovnaly se zemí. A důvod? Zámeček z roku 1779 byl několik let opuštěný a...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
