Společně tvoří budoucnost: vědci ZČU ukazují, kdo po nich převezme štafetu
Kvantový fyzik, záchranářka, učitelka nebo designér. Talenty, které mají moc změnit chápání dnešního světa, se rodí i mimo krajské město a znalosti si předávají po generace. Takové příběhy vědeckých dvojic ukazuje Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). Veřejnosti vědci představují, na čem na fakultách a ve výzkumných centrech pracují.
Deset dvojic, dvacet vědkyň a vědců po celý podzim ukazuje západním Čechám, že věda není doménou jen hrstky vyvolených. Deset seniorních univerzitních kolegů, mnohdy děkanů, profesorů nebo docentů, nominovalo své mladší následovníky, se kterými už dnes na svých tématech spolupracují a kteří po nich už teď přebírají štafetu.
Příkladem takové dvojice jsou učitelé Pavel Mentlík a Markéta Kuberská. Spojilo je nadšení pro výzkum ledovců i vzdělávání dalších generací. Společně teď učí, jak učit zeměpis, tak, aby žáci pochopili i složitější procesy, jimiž jsou třeba pohyby litosférických desek. Záchranáři Stanislava Reichertová a Luboš Bouček zase ukazují, jak výukou příštích generací zdravotníků pečují o region. „Forma, jakou vzděláváme dnes, přímo ovlivní kvalitu péče v reálných výjezdech za 5, 10 nebo 15 let," řekla Stanislava Reichertová z Fakulty zdravotnických studií.
Cílem vědecké osvěty je ukázat, že i v menších městech mohou začínají příběhy těch, kteří na univerzitě mění budoucnost. „Univerzita není institucí, která by se omezovala pouze na Plzeň, patří celému západu Čech. Naši studenti a absolventi přicházejí z menších měst, vesnic i pohraničí – a často se tam po studiích zase vracejí, aby rozvíjeli své okolí,“ řekl prorektor pro vnější vztahy a komunikaci Jan Váně.
Právě sociologové Jan Váně a jeho někdejší žák Lukáš Dirga zkoumají, jak se společnost chová k těm, které odsunula na okraj – lidem bez domova a vězňům. Svoji práci lidem přiblíží také energetici, kteří řeší úspory při fungování tepláren či elektráren, strojaři, kteří hledají možnosti ukládání vodíku, nebo fyzici zkoumající svět pouhým okem nezachytitelný, ale podstatný pro výrobu elektroniky či nových materiálů. „Fyzika výbojového plazmatu je zásadní pro tvorbu tenkovrstvých materiálů, které jinak vyrobit nelze. Ty se využívají například v mobilních telefonech, počítačích či vojenských letadlech. Jsou levné, udržitelné a umožňují vlastnosti, které jinde neexistují,“ vysvětlil svoji práci Jaroslav Vlček z Fakulty aplikovaných věd.
Příběhy těchto talentů z celého regionu propojuje ZČU v Plzni. „Bez ZČU by ve městě a v kraji chybělo nejen 13 000 studentů, ale i srdce vzdělanosti západních Čech. Každý student, který přichází studovat do Plzně, přináší kus svého města, svého příběhu. Univerzita tyto příběhy spojuje a pomáhá z nich tvořit budoucnost celého regionu – v energetice, zdravotnictví i na školách,“ uzavřel Jan Váně.
