„Němci národem piva? Hov*o, jsou to Češi,“ křičí do světa Švéd, který v zahraničí čepuje Plzeň

„Německo je zemí piva?“ táže se na videu dívka. „Ale hov*o! Česká republika je hlavní zemí piva!“ odpoví Liam. Právě toto video má na Instagramu už přes milion zhlédnutí a velké ohlasy sklízí také od Čechů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Beers With Liam (@beers_with_liam)

Lidé kvitují i to, jak Liam vysvětluje princip pivní pěny. U zahraničních zákazníků se totiž objevují názory, že pivní pěna je pouze vzduch a za to se přece nemá platit. „Tohle je to, čemu říkáme suchá pěna. Ta vzniká uvolňováním oxidu uhličitého z nápoje. A je to vzduch – doslova jen vzduch,“ ukazuje po nalití plechovky coly.

„A tohle je mokrá pěna, typická pro plzeňské pivo. Mokrá pěna vzniká, když pivo čepujete pomalu. A tahle pěna u Pilsner Urquell tvoří téměř 50 procent samotného piva. Díky bílkovinám, které obsahuje, zůstává pivo stabilní a pěna ho udržuje dobře nasycené,“ vysvětluje. V jiném videu reaguje na záznam mladé ženy, která odmítá zaplatit za pivo, protože jí pěna připomíná "ice cream". „Představte si, že byste šli za kuchařem a řekli mu, že nechcete žádnou sůl a pepř na jídle. Ta pěna přináší veškerou chuť a aroma do piva. Když tam není pěna, tak je to pivo o ničem,“ dodal výčepní, kterého na Instagramu najdete pod profilem beers_with_liam nebo v jeho podniku Krog Axet v Göteborgu.

Na světě je přes 500 proškolených tapsterů

Špičkoví tapsteři dostali školu přímo od mistrů řemesla z Plzně a dokážou tak čepovat stejně kvalitně jako výčepní ve vyhlášených podnicích v Česku. Data navíc ukazují, že tapsteři díky získaným znalostem dokážou do „svých“ hospod přitáhnout další hosty.

V Plzni už proškolili více než 500 tapsterů z 20 zemí světa. Pivovar do programu investoval 35 milionů korun. „Náš ‚Tapster program‘ začal v roce 2016 a každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Ty už neoznačujeme jako Brewery Tapsters, ale pomáhají nám šířit českou pivní kulturu v dalších místech, kde se také čepuje Pilsner Urquell nebo Kozel,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Tapsteři projdou kurzem zaměřeným na historii plzeňského piva, učí se o surovinách, výrobě a jak správně pečovat o pivo v hospodě. Samozřejmě musí také zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko.

Data potvrzují, že tapsteři díky získaným dovednostem zlepšují kvalitu čepovaného piva, umí přitáhnout další hosty a zvyšují prodeje piva v podniku v průměru o 15 až 20 procent, ale v některých případech i o polovinu. „Když čepujete vynikající pivo a dodržujete nejvyšší možné standardy, lidé si to mezi sebou řeknou. A díky tomu získáváte další zákazníky,“ doplňuje tapster Jakub Michalczuk z polské restaurace Stacia Food Hall v Gdaňsku, kterému se po absolvování kurzu v Plzni podařilo zvýšit prodeje piva více než čtyřnásobně.

Kam na správně ošetřené pivo v zahraničí?

Nejvíce proškolených tapsterů působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii, ale českou pivní kulturu šíří i v Koreji nebo Japonsku. Takže na tapstera narazíte nejen v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru. „Plzeňské pivo je ve světě pojem. A my chceme, aby si ho mohli lidé v zahraničí vychutnat tak, jako by byli v Česku. S naším pivem tak vyvážíme i českou pivní kulturu a naši proškolení tapsteři jsou jejími ambasadory,“ uzavřel Kamil Růžek.

Plzeňský Prazdroj přitom usiluje, aby tapsteři obsluhovali nejen v tankovnách, kterých nyní v Evropě funguje přes 160, ale i tam, kam vyváží sudové pivo. Plzeňský Prazdroj exportuje své výrobky do zhruba 50 zemí celého světa.