Neděle 8. 6. 2025 | Svátek má Medard
V doprovodu tří strážců na motocyklech přijel prezident Petr Pavel na své motorce do míst bývalé šumavské osady Gruberg nedaleko Prášil. Zúčastnil se tam odhalení nového památníku připomínajícího bitvu ze 6. května 1945, při níž Američané zabili 21 německých kadetů, kteří chtěli bojovat do posledního dechu. O hodinu dříve už prezident navštívil pomník ve 12 km vzdálené zaniklé obci Zhůří. Tam se nachází pomník připomínající jinou bitvu z 5. května, kdy padli američtí vojáci do německé léčky a deset z nich přišlo o život.
Na Gruberg dorazil prezident s doprovodem přesně podle plánu v sobotu ve 12:20. V dešti na hlavu státu čekalo asi 200 lidí. Prezident nejprve odhalil tři části nového pomníku. Kamenná deska obsahuje český a anglický text, uprostřed je velký znak 90. pěší divize. Na jednom kameni při zemi jsou pak jména padlých německých vojáků. „Rád bych zdůraznil, že to v žádném případě není pomník padlých Němců. Jména tam jsou jen pro zdůraznění síly této válečné tragédie, kdy zabíjení pokračovalo až do posledních dnů války,“ uvedl Zdeněk Roučka, který inicioval vznik pomníku. Součástí památníku je i velká informační tabule s popisem celého příběhu.
„Jsem rád, že se tady můžeme v takto hojném počtu setkat. O těchto událostech jsem se dozvěděl teprve nedávno. Připadá mi velmi sympatické, že si připomínáme událost, která není tak úplně typická. Byly to vlastně závěrečné epizody druhé světové války, při nichž zemřeli, dá se říci, úplně zbytečně mladí lidé. A to na obou stranách – tedy na americké i německé,“ uvedl ve svém projevu prezident Petr Pavel. Boje v bývalé obci Zhůří i v osadě Gruberg označil prezident za absurdní. „Bylo už jen pár dní do konce války. Bylo jasné, že Německo prohrálo. A přesto byli lidé ještě natolik zfanatizovaní, že se navzájem zabíjeli, aniž možná věděli proč.“
Prezident také zdůraznil, že abychom se vypořádali s druhou světovou válkou, musíme si připomínat i tyto události. „A kromě toho je tady širší kontext. Souvisí to s násilným vystěhováním německého obyvatelstva z této oblasti. Ani odsun neprobíhal vždy korektně, a my bychom si měli tuto kapitolu konečně osvětlit a uzavřít ji i v našich myslích. Říká se, že národ, který zapomene na svou historii, si ji musí prožít znovu. S ohledem na současné dění ve světě si nemůžeme namlouvat, že bychom byli jednou provždy uchráněni hrůz války,“ dodal Petr Pavel.
Prezident na Šumavě zůstává až do neděle. „Jedeme se podívat za jedním z veteránů Rallye Dakar. A když nebude tolik pršet, svezeme se po bočních a nezpevněných cestách. Pak budeme pokračovat dál směrem na Lipno. Pokud se počasí zlepší, užijeme si Šumavu ještě více,“ nastínil svůj další program prezident. Na dotaz Plzeňské Drbny, jak se mu jelo na motorce v dešti, odpověděl: „Dnešní cesta v lijáku nebyla tak hrozná. Už jsme toho najezdili ve vodě mnohem víc, takže dnes dobrý.“
Po bitvě na Grubergu pohřbili místní Němci padlé vojáky do hrobů, které se nacházely v místě současného parkoviště. Navršená zemina byla ještě v květnu 1945 srovnána s okolním terénem. Zmizely i kříže, na nichž byly helmy zabitých vojáků. Osada Gruberg byla po odsunu Němců zcela zničena. Utajené hroby postupně zakryla vegetace a stromy. V srpnu 1994 se podařilo těla německých vojáků exhumovat. Ostatky byly následně pohřbeny ve vojenské části hřbitova v Mariánských Lázních.
A co se vlastně stalo v dnes již neexistující obci Zhůří nedaleko od Železné Rudy? Už 4. května 1945 se v prostoru kolem Zhůří dostala do potyčky s německými důstojnickými kadety 2. jízdní průzkumná eskadrona, která měla ve výzbroji kolové obrněnce M8. Američané museli ustoupit a přišli o dva transportéry M8 a o čtyři jeepy. Měli i několik raněných, později i dva padlé a zajaté. To hlavní ale mělo přijít až druhý den.
„Když šli 5. května Američané z 90. pěší divize do další akce, zřejmě o předchozím incidentu neměli poznatky, nebo situaci s očekávaným závěrem války trestuhodně podcenili. Přišli do Zhůří a viděli domy ověšené bílými prapory. Na návsi a na okraji vesnice stály dva transportéry M8 a jeepy. Šlo o stroje ukořistěné Němci o den dříve. Teprve na poslední chvíli si vojáci všimli toho, že na čele jedné M8 je křídou provokativně namalovaný hákový kříž. Byla to léčka,“ říká publicista a badatel Zdeněk Roučka, který se bitvou na Zhůří podrobně zabýval.
Američany na Zhůří překvapila střelba z kulometu z ukořistěného M8. Američané zalehli do mělkého příkopu u silnice. Hned první dávkou bylo zabito sedm Američanů. Později padli ještě další tři. Na místě bylo ještě dalších deset zraněných. „Za normální situace by se Američané stáhli a požádali by o podporu dělostřelectva. Byl to pro ně obrovský šok a roztrpčení. Během krátké doby se zformovali a zahájili protiútok pomocí kulometů a minometů. Ve vesnici se regulérně bojovalo několik hodin. Výsledkem bylo zřejmě 24 mrtvých Němců - důstojnických kadetů. Přesný počet nelze zjistit. Dalších 70 padlo do zajetí,“ popsal boj Roučka.
Další bitva se strhla 6. května 1945 dopoledne, když postupovali vojáci 358. pluku velmi obezřetně od Prášil do vnitrozemí. Měli za úkol toto území vyčistit a proniknout dál. Na Gruberg a okolí mířila rota B v počtu 200 Američanů. Když se přiblížili k prvním domům, uvítala je střelba. V některých domech na ně čekali mladí „fahnenjunkeři". Američané se stáhli zpět k Prášilům. Šlo o osvědčenou taktiku, ustoupit a nepřítele překvapit taktickým úderem. Po krátké době zaútočili ze dvou stran.
Z jednoho domu ostřeloval Američany kulomet, další němečtí vojáci stříleli z pušek a samopalů. Nevýhodou junkerů bylo, že se opevnili asi ve dvou domech uprostřed osady, či v jejich blízkosti. Postupně byli sevřeni v obklíčeni a museli logicky prohrát. Boj skončil asi v 11.30 hod. Američané měli šest raněných, z toho dva velmi těžce. Oba pěšáci ale svá těžká zranění přežili.
„Během divoké střelby 11 německých mladíků padlo. Další se postupně stáhli do vnitřku domů. Tam se podle hlášení odehrály i scény, kdy američtí pěšáci vtrhli dovnitř a způsobili tam střelbou zblízka krvavé peklo. Snaha některých Němců vzdát se přišla až příliš pozdě! V boji s největší pravděpodobností padlo asi 21 mladých junkerů. Z toho jedenáct v boji. Dalších deset patrně utrpělo těžká zranění a rozezlení Američané je nechali zemřít. Je také možné, že je z pomsty za padlé spolubojovníky zastřelili,“ uvedl k druhé operaci Roučka.
Později se objevilo šokující obvinění, že zajaté Němce prosící o život zmasakrovali po boji v Grubergu černošští vojáci. Ti je měli údajně podřezat noži. Tuto nepotvrzenou senzační verzi o masakru na Grubergu publikoval i seriál o zmizelé Šumavě. V domě rozhodně nemohli vraždit černošští vojáci. Vzhledem k rasové segregaci v americké armádě černí vojáci plnili v drtivé většině funkce týlových praporů. Zajišťovali stavební práce, přepravu vojenského materiálu, zásob a provoz prádelen. „Pokud by američtí vojáci podřezali zajaté vojáky, šlo by o těžký zločin. Čekal by je válečný soud a tvrdé tresty za vraždy,“ dodal Roučka.
Dne 6. května 1945 obsadila část 358. pluku s kavaleristy bez většího odporu Rejštejn a po kruhovém obklíčeni v 17 hod. Kašperské Hory. Do zajetí bylo vzato na 1100 nepřátel.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
