Prezidenta Petra Pavla provedli po svém zámku v Týnci jeho majitelé. Obří barokní skvost opravovali přes 25 let

Ještě před vstupem do zámku v Týnci si našel prezident chvíli času na to, aby se pozdravil s místními obyvateli. Ti se například ptali Petra Pavla na to, zda bude chtít znovu kandidovat na prezidenta. Jednoznačné odpovědi se v tomto případě zatím nedočkali. Další paní zajímalo, jak se vlastně zámek v Týnci dostal do programu návštěvy hlavy státu.

„Mám v týmu šikovnou mladou paní, která sleduje, co se v regionech šustne. Pro každý region si dáme několik zajímavých témat. Podle toho se vybírají místa, na která by bylo dobré se podívat. Chceme se orientovat na to pozitivní, tak otvíráme nějaké příklady, které by mohly další lidi inspirovat. A to je i tento případ,“ uvedl Petr Pavel.

„Takovým způsobem zachránit tak zchátralý zámek a nabalit kolem něho komunitu lidí, kteří jsou schopni něco pro lidi kolem sebe dělat, zachránit místní tradice a probudit komunitní život, to vždy stojí za popularizaci. Rád se snažím na taková zajímavá místa upozornit, dát tipy lidem na místa k výletu. To se vždy hodí. A když pak přijedou na takové nádherné místo a navíc s tím kulturním bohatstvím, které je uvnitř, tak si myslím, že to za návštěvu určitě stojí,“ odpověděl prezident.

„Mám pro pana prezidenta nachystanou zkrácenou prohlídku našeho zámku. Pokusím se vypíchnout největší místní zajímavosti. Určitě zmíním, že se zde děly zázraky. Týnec je navíc nesmírně dlouho osídlené místo, už přes 1000 let. Pod zámkem je tajná chodba, která zatím nebyla prozkoumána,“ prozradila těsně před prohlídkou pro Plzeňskou Drbnu Hana Jirmusová Lazarowitz.

„Zámek byl v tak dezolátním stavu, že některými stropy prosvítala obloha. Tak nám památkáři dovolili novodobou výmalbu na tyto stropy. A o nich budu také hovořit. Máme zde celou řadu významných děl. Mohu zmínit obraz Tomáše Císařovského, který znázorňuje některé osobnosti z historie zámku. Například je tam Alexandr Kolowrat, slavný automobilový závodník a filmový machr, který má ve Vídni své náměstí a je pohřben zde na Týnci,“ řekla zámecká paní.

Uvnitř zámku, který má 5000 metrů čtverečných a pět podlaží, jsou k vidění další umělecké skvosty. Například obrazy z velkoformátové knihy Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala vydaná autorem v roce 1931. Ta letos mimo jiné zvítězila v odborné anketě o Nejkrásnější českou knihu století. Na zámku je i celá řada dalších Váchalových obrazů, který patří mezi naše nejpozoruhodnější malíře a spisovatele.

Samotný týnecký zámek byl ovšem dlouhá léta v dezolátním stavu. Už v 19. století byl zámek pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Ve 20. a 30. letech minulého století zámek koupil stavitel a filantrop Jaroslav Polívka. Týnec navštěvovali slavní umělci Adolf Loos, Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkové, Karel Hašler či Josef Váchal. Od konce 30. let ale zámek sloužil jako sídlo německé armády, krátce jako sirotčinec a poté ho na desetiletí obsadila československá armáda. Po roce 1989 byl při snaze o budování hotelu a casina zničen barokní krov.