Blíží se jaro a Trenér už je v pohybu. Z vyhnanství zpět do Plzně směřuje obávaný, agresivní a jednoznačně nejslavnější český labutí samec. Dlouholetý postrach vodáků s charakteristickou přezdívkou byl loni na jaře nuceně přesídlen z Plzně na Klabavskou přehradu. Už se ale přestěhoval na Berounku. V příštích týdnech lze labuťáka Trenéra očekávat jeho návrat do oblíbené západočeské metropole, kde má své teritorium na řece Radbuze.
„Do podzimu loňského roku se Trenér držel se svou samicí na Klabavské přehradě, kam byl z Plzně od vodácké loděnice z řeky Radbuzy na jaře převezen. Zimu pak trávil střídavě na Ejpovickém jezeře a řece Klabavě u Nové Huti. Odtud nám ho místní lidé pravidelně hlásili s tím, že teď se posunul po vodě až na Berounku a k Dolanskému jezu,“ informoval Karel Makoň, šéf Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP). Teď je jen otázkou času, kdy nositel červeného ornitologického límce B 110 doputuje do Plzně a opět začne prohánět na řece kanoisty.
Labuťák je známý tím, že už řadu let v Plzni napadá rychlostní kanoisty na plzeňské řece Radbuze, kterou považuje za své teritorium a podle toho ji také chrání. Loni se podařilo odchytit labuťáka Trenéra i s jeho partnerkou hned na jaře bezprostředně po prvním útoku na kanoistu. Sportovce tehdy nejen vykoupal, ale dokonce mu i zdemoloval loď. Pro vodáky z loděnice TJ Prazdroj je to doslova hororový zážitek, při kterém jde sportovcům nejen o zdraví, ale i o život. Trenér si útokem vysloužil okamžitý odchyt a jízdenku první třídou na novou hnízdní lokalitu, kde ho s partnerkou neměli rušit a rozptylovat žádní trénující vodáci.
Předpokládalo se, že Trenér s partnerkou v nové lokalitě po přesídlení společně vyvedou mláďata. Bohužel ani po přesunu na Klabavskou přehradu pár mláďata nevyseděl. Původně na jejich hnízdě byla tři vejce, ale žádné mládě se zřejmě ani nevylíhlo.
Problematický pár labutí velkých se v minulých letech pokaždé vrátil po přestěhovaní na jiné místo zpět do Plzně na řeku Radbuzu pod Papírenskou lávku k loděnici TJ Prazdroj. Zatím se tak nenašla lokalita, která by překonala mocnou touhu po původním hnízdišti labutího páru.
Trenér začíná útočit s přibývajícími slunečními paprsky. Dokud totiž bývá zataženo, tak se to s obrovským labuťákem dá vydržet. Jakmile ovšem vysvitlo sluníčko, nastoupaly mu opět hormony a začal prohánět kanoisty. Velmi dobře vycítí, když se ho někdo bojí a kdo ne. Při ochraně svého teritoria neváhal pronásledovat rychlostní kanoisty z TJ Prazdroj Plzeň trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.
„Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Není divu, že některé kanoisty při svém útoku převrátil a že zejména děti se ho bály,“ popisoval útoky labuťáka už dříve Karel Makoň. Jediným způsobem, jak se útoku dalo ubránit, bylo vyrazit přímo proti samci v dostatečné vzdálenosti od hnízda. Ve skutečnosti labutí samec opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a partnerku, o nic víc mu nejde.
Zajímavý je celý život obávaného labuťáka. Poprvé se s ním pracovníci záchranné stanice setkali v červnu 2012, kdy mu byly dva roky. „Celého od oleje jsem ho vytáhl z Berounky u norné stěny, kterou tam vytvořili hasiči nedaleko od kostela sv. Jiří. Z bleskem poničené trafostanice unikl do řeky olej. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl ještě nehnízdící mladíček,“ doplnil Karel Makoň.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.