Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Motoristé i obyvatelé se 2. prosince konečně dočkají zprovoznění celé osmikilometrové trasy toužebně očekávaného obchvatu Klatov. První polovina obchvatu za miliardu korun byla otevřena 2. září. Dvoupruhový obchvat je součástí silnice I/27, hlavního tahu Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - Německo. Je důležitý pro Pošumaví, Šumavu i cesty do Bavorska. Ulevit by měl centru druhého největšího města v kraji.
Náročná stavební akce se neobešla bez komplikací. Kvůli lidské chybě musely bagry zdemolovat obří pilíř. Na stavbu dalšího mostu přišly vadné díly s prasklinami. A další nově budované přemostění poškodilo i nákladní auto, které strhlo jednu z podpěrných traverz. Nakonec se posunul také termín zprovoznění. Na 8,1 kilometru dlouhé trase je devět mostů, ten nejsložitější z nich se nachází hned na začátku za Štěpánovicemi. Je dlouhý 165 metrů a překonává železnici a silnici třetí třídy.
Na trase nového obchvatu nebudou žádná omezení, řidiči ji budou moci projíždět devadesátikilometrovou rychlostí. Obchvat buduje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Úbytek automobilů v centru Klatov by si měli obyvatelé města uvědomit zejména po začátku lyžařské sezóny na Šumavě, kdy přibývá aut směřujících do lyžařských areálů a dále do Německa.
Úbytek automobilů ve městě ale bylo možné zaznamenat už po otevření první části obchvatu. Hlavní efekt to ale ještě nemělo, protože byly uzavřené některé boční spojnice. Motoristé stále ještě jezdili přes centrum, ale dopravní zatížení zažily jiné ulice, než tomu bylo doposud. Teď tranzit Klatovy úplně mine a ve město to bude velmi dobře patrné.
„Kolem obchvatu se budou ještě do května 2025 dodělávat svahy, ozelenění a další drobnosti," řekl ředitel plzeňské ŘSD Miroslav Blabol. Nová silnice začíná ve směru od Plzně před Klatovy u Štěpánovic a na současnou silnici I/27 Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - Německo se znovu napojuje mezi Luby a Malou Vískou. Stavba se asi o 100 milionů Kč se prodražila kvůli nutným změnám během výstavby. Z 85 procent ji zaplatí evropský operační program Doprava 2. Město uhradilo do 30 milionů Kč za lávku, stezky a chodníky.
Stavba, nazvaná "Klatovy, přeložka, 1. stavba", nebude mít 2. etapu. „Historicky se na ŘSD ještě projektoval úsek za Malou Vískou. Ale ten se přestal připravovat kolem roku 2007, uvedl Blabol. ŘSD naopak teď začíná připravovat etapu od Štěpánovic po Švihov, tedy téměř šestikilometrové pokračování klatovského obchvatu dál na Plzeň. „Máme technickou studii, posudek EIA a chceme příští rok zadat dokumentaci pro společné územní a stavební řízení," řekl. Stavba začne nejdříve v roce 2035.
„Obchvat Klatov podstatně zrychlí cestu nejen do města, ale také na Šumavu. Jako klatovský občan se těším, protože konečně snad vypadnou velké kamiony z Klatov. Ve městě se to štosovalo a když lidé jezdili lyžovat, tak byly Klatovy téměř neprůjezdné. Pevně věřím tomu, že už to lidé pocítí v této zimní sezoně," řekl místostarosta Klatov a krajský radní Pavel Strolený (ANO). Podle něj je teď ještě důležité, aby si všichni řidiči kamionů zaktualizovali navigace, aby "nebloumali" po Klatovech.
Podle starosty Klatov Rudolfa Salvetra (ODS) se obchvat plánoval přes 50 let. Pomůže také řidičům směřujícím na Horažďovice a Sušici.
Klatovy už dokončily kolem obchvatu cyklostezky na Sobětice, Čínov a Plánici a finalizují propojku Luby - Sobětice. Postavily lávku přes novou silnici mezi Čínovem a Soběticemi. Napojení na klatovskou infrastrukturu doděláme během zimy, řekl Strolený. Klatovští se podle něj těší také na obchvat Přeštic mezi Plzní a Klatovy. Začátek stavby se ale vinou posuzování osmi nabídek posouvá z letošní zimy nejdříve na jaro 2025.
Na trase je devět mostů. Loni v červenci došlo u jednoho z nich ve směru na obec Slavošovice k závažným komplikacím. „V důsledku lidské chyby na straně zhotovitele se stalo to, že při betonáži mostního pilíře došlo k segregaci kameniva. To znamená, že na některých místech se vytvořila „hnízda“ z kameniva, kde je oddělená betonová složka od kamene,“ popsal tehdy ředitel Blabol neobvyklou událost.
Podle ředitele nebylo možné nově vybudovaný pilíř sanovat a opravit. „Takové konstrukce stavíme na období sta let a musí být ve špičkové kvalitě. Proto jsme se po dohodě se zhotovitelem stavby dohodli, že namísto sanace ten pilíř zbouráme a zrealizujeme ho znovu. Chtěl bych zdůraznit zásadní informaci, že bourací práce i vybudování nového pilíře jde finančně kompletně za zhotovitelem této stavby,“ konstatoval Blabol. Způsobená škoda byla v řádu jednotek milionů korun.
Do třetice letos v lednu přišla zpráva, že se bourá část dalšího mostu. Důvodem byla nevyhovující kvalita jednotlivých železobetonových segmentů. Výrobce dodal na stavbu prefabrikované díly, na kterých nebyla při výrobě dodržena technologie a požadované normy. Nakonec se ukázalo, že 80 procent dodaných dílů bylo vadných. „Jde o železobetonové prvky, kde mají být ocelové prvky v určité hloubce toho betonu. A to nejsou. Jsou blíže tomu povrchu než by měly být. My jsme na to přišli a odmítli jsme dál s těmito prvky stavět," informoval tehdy mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
