Ambulance během léta plní děti s reakcí po bodnutí hmyzem, trápí je vyrážka a dušnost
Záchranáři napříč republikou letos častěji vyjíždějí k lidem s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Také čekárny v nemocnici plní děti, které se osypaly a otekly. Podle odborníků je hmyz letos aktivnější, jelikož byla mírná zima a suché a teplé jaro. Hasiči v Plzeňském kraji evidují enormní množství případů, kdy je lidé volají k likvidaci hnízda obtížného hmyzu. Jen za červenec to bylo 630 výjezdů!
Reakce na bodnutí hmyzem je velmi individuální. Někdo nemá reakci skoro žádnou, jiní mohou dostat život ohrožující anafylaktický šok. „V případě lokální reakce dochází k zarudnutí a mírnému otoku v okolí místa vpichu, který zpravidla do druhého dne odezní. V případě infekce v místě vpichu může dojít v průběhu několika dní k výraznějšímu zarudnutí, bolestivosti a rozvoji zánětu, přidat se pak mohou i celkové příznaky jako teplota, únava apod., nutné je podání antibiotik,“ vysvětluje lékařka Aneta Sýkorová z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Nebezpečné je bodnutí hmyzem v oblasti úst a krku, kde může dojít k významnému otoku a je nutné ihned vyhledat lékaře. Tím nejzávažnějším případem je anafylaktická reakce, kdy dochází k otokům, dušnosti, zvracení, průjmu, výsevu vyrážky a v nejtěžších případech až anafylaktickému šoku s oběhovým selháním.
Záchranáři v rámci Plzeňského kraji mají na kontě stovky výjezdů v souvislosti s bodnutím hmyzem. „Při anafylaktickému šoku osoba začíná mít potíže jako točení hlavy, svědění v krku, nebo pocit ,,knedlíku“ v krku, potíže s dechem až výrazná dušnost. V nejzávažnějších případech může dojít až k otoku dýchacích cest a ztrátě vědomí. V těchto případech je potřeba postupovat rychle a neotálet s přivoláním odborné pomoci na tísňové lince 155. Zde je operátor schopen volajícímu přesně říci, co má s osobou na místě dělat do příjezdu výjezdových skupin,“ upozorňují krajští záchranáři.
„Osobně jsem pacienta s anafylaktickým šokem po bodnutí hmyzem naštěstí nezažila. Ale běžně během prázdnin hospitalizujeme několik dětí s celkovou reakcí, otoky, vyrážkou, dušností. Tito pacienti pak většinou dobře zareagují na léčbu kortikoidy, antihistaminiky a infuzní terapii,“ uvedla Sýkorová.
Hasiči v Plzeňském kraji mají letos obrovské množství zásahů na obtížný hmyz. Od ledna do konce července to bylo 965 případů, přičemž loni za stejné období jich bylo jen 279. „Než budete volat tísňovou linku, zhodnoťte, zda vás, či vaše blízké hmyz opravdu ohrožuje. V mnoha případech můžete situaci vyřešit sami běžně dostupnými insekticidními spreji z hobbymarketu. My je používáme také,“ vzkázali hasiči.
Během léta ošetří v ambulanci desítky dětí po bodnutí hmyzem. Většina případů jsou naštěstí nezávažné reakce. „V případě lokální reakce je vhodné postižené místo chladit obklady, je možné použít gely či volně prodejná antihistaminika na zmírnění svědění. V případě včelího bodnutí odstranit z rány žihadlo. V případě otoků a vyrážky po celém těle, pocitu dušnosti a podobně je nutné vyhledat lékaře. Alergici jsou pak vybaveni injekčním perem EpiPen, kdy je nutná co nejrychlejší aplikace a volat záchranku,“ vysvětluje lékařka.
Proti komárům lze použít repelent a vhodné oblečení. V případě bodnutí od včel a vos je důležitá prevence, tedy snažit se vyhnout místům výskytu. Nedělat prudké pohyby, dávat pozor při jídle a pití a nechodit naboso. Pokud pacienti o alergii na hmyzí bodnutí vědí, je vhodné, aby měli u sebe kortikoid v tabletách a antihistaminikum. V případě předchozí těžké alergické by u sebe rozhodně měli mít EpiPen.
