Plzeňský kraj za poslední roky poslal do svých nemocnic stamiliony korun

Na zdravotnictví dává kraj ročně stamiliony korun. Například na chod záchranné služby přispělo hejtmanství v roce 2020 přes 311 milionů korun, loni to bylo 338 milionů. Za loňský rok měla záchranná služba 71 242 výjezdů, počet stoupá. Na výdaje na služby obecného hospodářského zájmu, které dostávají čtyři akutní nemocnice z šesti krajských, šlo v roce 2020 z rozpočtu kraje 240 milionů korun, loni 274 milionů. „Stále vysoký objem plateb SOHZ je jistou výzvou. Kraj se snaží najít rovnováhu mezi financováním a rozsahem poskytované kvalitní zdravotní péče. Zjednodušeně řečeno investovat pod pět procent z celkového rozpočtu kraje do zdraví našich občanů, kteří následně nemusí opakovaně připlácet ze svého, považuji za vítězství," řekl hejtmanův náměstek pro zdravotnictví Pavel Hais (Piráti). „Pokud bude nadále převládat názor, že nemocnice nemusejí být řádnými hospodáři a kraj to pak doplatí, je to cesta do pekel," namítl opoziční zastupitel Ivo Grüner (SOCDEM). Také podle opozičního zastupitele a primáře z Klatovské nemocnice Richarda Piknera (TOP 09) navyšování plateb není řešením, problémy pouze oddaluje.

Pikner vytýká krajské radě nečinnost. „Vedení Plzeňského kraje nemocnice neřídí, nekoordinuje, nestanovuje priority a dlouhodobé plány. Hlavní vizitkou je nečinnost. Vedení není schopné adekvátně reagovat na motivační podmínky pro zdravotníky nabízené v Jihočeském či Karlovarském kraji," míní. Hejtmanův náměstek Pavel Čížek (STAN) naopak tvrdí, že nemocnice mezi sebou komunikují mnohem více než v minulosti a připravuje se koncepce jejich dalšího rozvoje. Za úspěch současného volebního období považuje, že se podařilo udržet všechny krajem vlastněné nemocnice v provozu, jen s minimálním omezením služeb.

Problémy s personálem se netýkají jen pediatrů

Loni musela skončit porodnice ve Stodě, kde se dříve rodilo kolem 450 dětí ročně. Nemocnici se nepodařilo za přijatelných finančních podmínek sehnat pediatry, kteří by na novorozeneckém oddělení drželi nepřetržité služby. Problém s personálem se netýká jen pediatrů. „Vzhledem k sousedství kraje s Rakouskem a Německem odcházejí lékaři za lepšími platy, které jsou tam často i více než dvojnásobné," poznamenala opoziční zastupitelka Marie Pošarová (SPD). Jiří Valenta z opoziční KSČM se domnívá, že kraj nedokáže potenciální uchazeče vhodně motivovat. „Chybí i užší spolupráce s lékařskými fakultami, kde by bylo možno vhodné pracovní síly předběžně nasmlouvávat, samozřejmě za příslib vhodných pracovních benefitů," řekl. Hejtmanův první náměstek Pavel Vanka (ANO) však soudí, že kraj kompenzuje řadu problémů, které by měl řešit stát. „Nabízíme stipendia a trainee programy pro studenty lékařských i nelékařských zdravotnických povolání," uvedl.

V současném volebním období kraj investoval do nemocnic stamiliony korun. „Dokázali jsme maximálně využít finanční prostředky REACT-EU - 440 milionů korun na vybavení operačních sálů, pracovišť intenzivní péče, endoskopické vybavení, laboratorní techniku, zdravotnická lůžka a křesla, IT vybavení a související stavební práce," uvedl Vanka. Nemocnice Horažďovice například staví za 40 milionů nový pavilon pro technické zázemí, fyzioterapii a ergoterapii. Klatovská nemocnice otevřela nový pavilon pro dialýzu za téměř 63 milionů, Domažlická nemocnice zmodernizovala a zvětšila urgentní příjem. Hais řekl, že zásadní je také investice do kyberbezpečnosti.

Politici se shodují i na nutnosti podpory hospicové péče. V kraji je jediný kamenný Hospic sv. Lazara s 28 lůžky, stejný hospic na Plzeňsku a další na Tachovsku nabízejí také mobilní služby. Hospic sv. Lazara, který je neziskovou organizací, připravuje stavbu nové budovy. Politici se shodují na tom, že by kraj a město měli hospic podporovat. Pikner navíc míní, že kraj by měl vytvořit a uskutečnit koncepci paliativní péče a chronických onemocnění pro celý kraj. „Poskytování hospicové a paliativní péče v regionu je zcela nedostatečné a je třeba i z úrovně kraje na tomto významném a stále se stupňujícím problému intenzivně a zejména rychle zapracovat. Z úrovně kraje mi chybí především iniciativa k vybudování vlastních hospicových zařízení a jejich provozování, ta je bohužel alternována nedostatečnou podporou soukromých poskytovatelů," uvedl Valenta.

Se stárnoucí populací si krajští politici uvědomují i nutnost rozšiřování sociálních služeb pro seniory. Podle Pošarové jsou ale kapacity sociálních zařízení v kraji poddimenzované a chybí v nich kvalitní personál. „V současnosti investujeme nejen do zkvalitnění pobytových služeb, ale i do zvýšení kapacit," řekl Vanka. Kraj podle něj dokončil rekonstrukce v Domě sociální péče Kralovice a zvýšil kapacitu o 30 lůžek, připravuje rozšíření v Horní Bříze, nové zařízení v Liblíně a vybudování nových domácností ve Stodu. Čížek se domnívá, že je třeba investovat více, a to nejen do oprav budov, ale hlavně do provozu terénních pečovatelských služeb i do provozu nových míst a lůžek. „Příkladem potřebné investice je výstavba nové nemocnice následné péče v Plané, protože současná nemocnice sídlí ve starých prostorách bez možnosti rozšíření. Také musí vzniknout domov pro seniory a domov se zvláštním režimem v oblasti Horažďovicka," řekl. Podle Piknera v kraji chybějí investice do úspor energií, neexistuje centrální pořadník pobytových sociálních služeb a není žádný nárůst vlastních kapacit sociálních zařízení provozovaných krajem.