Do Budějovického Budvaru docházeli na praxi. Dnes jsou v něm zaměstnaní

Jak jste se dostali k praxi v Budvaru?

Matěj Pártl: Škola nám ji nabídla. Bydlím na Šumavě, tak jsem chtěl něco v Českých Budějovicích. Vidina praxe v Budvaru se mi líbila. Byli jsme na pohovoru s panem Komorným, na kterém jsme se dozvěděli vše, co se od nás očekává. Praxe trvala tři měsíce, do června, přičemž od července jsme tu pak už zůstali nastálo. Z denního studia jsme tedy přešli na kombinované.

Dá se to skloubit?

Simona Reichová: Sice je to náročnější, ale určitě se to skloubit dá.

Matěj Pártl: Mně už chybělo jen pár předmětů, takže to tak hrozné nebylo. Nevím ale, jestli bych zvládal, kdybych dělal inženýra…

Simona Reichová: Každopádně zkoušky se dělají o víkendech. I státnice. To je výhoda.

Proč jste v Budějovickém Budvaru, n. p. zůstali?

Matěj Pártl: Pan Komorný nám nabídl práci, kterou jsme rádi přijali. Budvar je dobrý začátek. Zároveň se má práce týká logistiky, ve které se chci pohybovat. Osobně jsem do té doby žádné pracovní zkušenosti neměl, jenom brigády…

Simona Reichová: Já jsem o nabídce popravdě trošku přemýšlela. Pocházím ze západních Čech, takže mě lákalo vrátit se domů…

A proč studium na VŠTE?

Matěj Pártl: Byl jsem rok v Praze na ČVUT, ale moc mě to tam nebavilo, jelikož jsem měl závazky v Českých Budějovicích. Rozhodl jsem se proto pro studium na VŠTE. Obor, který jsem si vybral, mě opravdu zaujal.

Simona Reichová: Chodila jsem na dopravku v Plzni, tak jsem chtěla zůstat v oboru. Také jsem byla v Praze, ale ani mně se tam nelíbilo. Na můj vkus tam bylo moc lidí, turistů a tak dále… Takže jsem nakonec zvolila VŠTE.

Jaké jsou České Budějovice v porovnání s Prahou?

Simona Reichová: Je to tu rozhodně lepší, méně chaotické. (úsměv) Také studium je tu jiné, i učitelé…

Matěj Pártl: V Praze je prostě velký objem studentů. Jste spíš čísla…

Simona Reichová: …zatímco tady je daleko osobnější kontakt.

Udržujete kontakty se spolužáky i ve svém volnu?

Simona Reichová: Když máme chuť, zajdeme spolu do hospody. Třeba i v týdnu, ale pravdou je, že už to není takové, když se musí stávat do zaměstnání. (úsměv) Mimochodem holky, které už titul dodělaly, mi říkají, jak mi práci závidí. Mají problém sehnat dobré místo.

Dá se tedy, že jste měli štěstí, když vám byla nabídnuta praxe v Budějovickém Budvaru, n. p.?

Matěj Pártl: Já si to myslím. Bylo štěstí, že jsme tu praxi dostali…

A plánujete tu zůstat?

Simona Reichová: Já jsem spokojená, tudíž bych tady klidně zůstala. Jde o to, jestli si mě tu nechají. (úsměv)

Matěj Pártl: Já bych určitě nechtěl zůstat na stejné pozici, chtěl bych postoupit dál. Ale v Budvaru bych rád pracoval i nadále.

Čemu se rádi věnujete ve svém volnu?

Matěj Pártl: Sportuji. Třeba běhám. Také se rád dívám na hokej…

Simona Reichová: Lyžuji, bruslím, také ráda cestuji. Největší zážitek mám z Turecka. Další metou je Izrael.

Pane Komorný, jak se studentům na praxi dařilo?

Matěj i Simona se aktivně zapojili do určených činností, se kterými nám výrazně pomohli. Udělali skutečně kus velmi dobré práce. Zároveň se rychle adaptovali do kolektivu, získali si respekt našich zaměstnanců.  Ochotně je, přijali mezi sebe. Pochopili, že jim pomáhaní a jsou dobří kolegové, partneři… V případě potřeby byli naši mistři kdykoliv nápomocní při řešení problémů. Sám jsem absolvent VŠTE a znám studijní plán na základě toho jsem každý týden s Matějem a Simonou dělal revizi náplně praxe a upřesnil společné očekávání.  Pro lepší pochopení návaznosti všech logistických procesů oba byli každý týden zařazeni na jiném pracovišti. Řešili zde technické a logistické věci jako popis procesů nebo standardizované práce. Na základě jejich výsledků praxe jsme studentům nabídli pracovní pozici…

Na kolik hodin denně docházeli?

Na osm hodin. Samozřejmě pokud potřebovali do školy na zkoušku nebo přednášku, tak jsme jim operativně vyhověli. U nás neplatí žádné úlevy, chceme od studentů, aby pracovní dobu dodržovali a zároveň si tak osvojili pracovní návyky.

Je praxe přínosná pro obě strany?

Pro mě to tak bylo… Studenti poznali provoz, procesy, věděli, co jejich pracovní pozice bude obnášet. My jsme zároveň zjistili, s kým budeme pracovat. Chci od studentů, aby se skutečně něco naučili, aby teorii, kterou získali ve škole, využili v praxi. Našim cílem není studenty využívat na podpůrné práce jako skenování, kopírování a skartování, ale učit je skutečné pracovní náplni. V průběhu praxe oba projevili odpovědnost a my jsme získali jejich důvěru. Přechod do práce pak byl snadný. Chceme si ze studentů vychovat potenciální plnohodnotné zaměstnance, které do budoucna uplatníme v našem podniku. Absolventská praxe je skvělou formou jak se obě strany vzájemně poznají.

Mají smlouvu na dobu určitou?

Standardem Budějovického Budvaru je smlouva na jeden rok s možností prodloužení na dobu neurčitou. Samozřejmě také absolvovali zkušební tříměsíční dobu. Zde žádné výjimky neplatí.