Zemřela básnířka Karla Erbová, za normalizace patřila k zakázaným autorům a 20 let nesměla publikovat

Karla Erbová se narodila 30. dubna 1933 v dělnické rodině v Plzni, kde žila do svých 50 let. V západočeské metropoli vychodila obecnou a měšťanskou školu a vystudovala dva roky sociálně-zdravotní školy. Pracovala jako sekretářka v několika podnicích a institucích. V roce 1963 se stala členkou literární skupiny Červen 63 v Plzni.

„V roce 1966 jí vyšla prvotina Neklid. Po politických prověrkách se dostala na seznam nežádoucích autorů a na více než dvacet let ztratila možnost knižně publikovat. Do oficiální literatury se mohla vrátit až po roce 1989, od té doby jí vyšlo přes 30 básnických sbírek a několik próz,“ uvedl Vojtěch Kemenny z nakladatelství Theatrum mundi.

V jednapadesáti letech se odstěhovala do Prahy, kde pracovala jako směnová provozní Ústředního kulturního domu železničářů v Praze. V roce 1995 založila Společnost Národní knihovny a dva roky byla její předsedkyní. Spolupracovala s Československým rozhlasem, rádiem Svobodná Evropa a řadou českých i zahraničních časopisů.

„Poezie Karly Erbové byla přeložena do němčiny, polštiny, lužické srbštiny, francouzštiny, bulharštiny, esperanta a italštiny. Za své dílo obdržela řadu ocenění, například Cenu města Plzně (1995), Cenu Jana Zahradníčka (1999), Cenu Bohumila Polana (2003, 2006, 2017, 2019)," doplnil Kemenny. Poslední ocenění obdržela v minulém roce - Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí. „V osobě Karly Erbové se snoubí jedinečný literární talent s lidskou statečností, která ji umožnila vytrvat v uměleckém poslání i v čase perzekucí ze strany totalitní moci," uvedl tehdy ministr kultury Martin Baxa (ODS).