Nebezpečná krmítková nákaza rychle zabíjí ptáky bez šance na vyléčení. Objevila se i v Borském parku

V Borském parku našla jedna pozorná návštěvnice při své vycházce čížka lesního, který měl jasné příznaky krmítkové nákazy. Do několika málo minut od nálezu bohužel uhynul. Volně žijící ptáky napadené trichomonózou bohužel nejde léčit a zahynou. Na člověka a ostatní savce, včetně domácích zvířat, se bičenky nepřenášejí. Spíše výjimečně mohou ale napadnout domácí drůbež nebo i v zajetí chované ptáky, jako například papoušky.

Trichomonózu způsobují podle České společnosti ornitologické prvoci bičenky drůbeží, které cizopasí v krku ptáků. Napadeným ptákům zduří sliznice, nemohou polykat, postupně slábnou a hynou hlady třeba uprostřed plného krmítka. Ptáka nakaženého trichomonózou poznáme na první pohled. Bývá načepýřený, apatický, často má od slin mokré peří okolo zobáku. Na zobáčku má také přilepené zbytky potravy a slupky od semínek. Posedává většinou někde v závětří, mhouří oči a pokud vůbec ulétne, tak až na něj téměř sáhneme.

„Na základě zjištění krmítkové nákazy v borském parku jsme ihned všechna naše krmítka a pítka v Borském parku vyčistili. Součástí akce bylo i odstranění krmení okolo krmítek a vydesinfikování prostoru vápnem. Obě stojanová krmítka i pítka byla označena tabulkou se zákazem krmení ptáků i veverek tak, aby se nákaza na lokalitě nešířila dále a zabránilo se tak shlukování ptáků,“ vysvětlil Karel Makoň z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP).

Je nutné, aby označená místa zůstala v tomto stavu až do odvolání a lidé vysadili krmení minimálně na dva až tři týdny! „Děkujeme všem příznivcům borských opeřenců a veverek za jejich dosavadní starostlivost a věříme, že se stejným pochopením a péčí je budou sledovat i v následujících dnech, aniž by je přikrmovali,“ uvedl Makoň.

Krmítka s vysokou koncentrací ptáků na jednom místě jsou bohužel ideálním prostředím k přenosu nákazy. Bičenky se přenášejí přímým kontaktem, k čemuž může docházet právě na krmítkách, kde se mezi nasypaným krmením objevuje i trus. Nejhorší možná kombinace je, když je krmení vlhké nebo úplně mokré.

„Pokud pozorujeme na krmítku a v okolí viditelně nemocné nebo dokonce uhynulé ptáky, okamžitě je potřeba krmení přerušit a nechat krmítko řádně vyschnout nebo vymrznout. Sucho bičenky bezpečně zabíjí. Znovu začít krmit můžeme nejdříve po 14 dnech. Je rozhodně lepší nutit ptáky hledat si přirozenou potravu na větším území než je vystavovat smrtelnému nebezpečí na plném krmítku,“ vysvětluje Karel Makoň.

S příchodem jara je lepší ukončit přikrmování ptáků 

S přicházejícími předjarními dny příroda sice nabízí stále více zdrojů potravy pro všechny druhy ptactva, avšak sypané krmení v krmítkách a jejich blízkosti je pro ptáky pořád velmi lákavé. Ornitologové doporučují zejména v letních měsících přikrmování ptáků na krmítkách z výše uvedených důvodů úplně vysadit. A pokud přikrmovat, tak je potřeba úzkostlivě hlídat a udržovat čistotu i suchý stav krmítek.

S krmítkovou nákazou má od loňského roku zkušenosti také paní Lucie z Plzeňska. „Dávali jsme slunečnicová semínka na naše krmítka na zahradě i v červnu. Jednoho dne jsme bohužel objevili na krmítku dlaska tlustozového, který se divně choval. Byl apatický, obvykle uletěl při našem sebemenším pohybu na zahradě. Teď bylo možné přijít až k němu. Seděl pak i v trávě byl rozčepýřený, měl na zobáku zbytky jídla a vycházel z něj často trus. Ještě toho dne uhynul. Okamžitě jsme si na internetu našli informace, že by mělo jít o nebezpečnou trichomonózu. Všechna krmítka jsme hned vydezinfikovali a skončili s krmením až do podzimu,“ uvedla paní Lucie. Kromě zmíněného dlaska se naštěstí na zahradě ani v okolí neobjevil žádný jiný takto nemocný opeřenec.