Přestavba zámku přinesla nečekaný objev v podobě vzácných maleb z 18. století a zbytků tvrze
Na zámku v Merklíně, jedné z nejvýznamnějších kulturních památek na jižním Plzeňsku, objevili stavbaři vzácné rokokové a klasicistní malby. Jde nejméně o dvě historické vrstvy z 18. a 19. století. Našli tam také zbytky tvrze. Práce na přestavbě zámku, kterou zahájila obec jako jeho majitel před rokem, tak byly pozastavené.
Stavbaři přestavují bývalý kinosál z roku 1951 na víceúčelový společenský sál. „Nečekané nálezy přiměly historiky a památkáře pátrat po historii a původní podobě adaptovaného velkého zámeckého sálu," prozradil Jiří Sankot z odboru památkové péče přeštické radnice. Malby jsou částečně poškozeny a znehodnoceny pozdějšími úpravami. „Přesto se dochovaly v překvapivě kompletním stavu a je možné je spatřit téměř po celé ploše sálu," zdůraznil. Strop zdobí bohaté ornamenty, stěny pak iluzivní malby antických sloupů a květin. Sál byl v roce 1951 po zbourání západní stěny spojen s biliardovým pokojem, kde je pozůstatek krbu.
„Bohatá rokoková výzdoba sálu je z doby, kdy zámek patřil hraběcímu rodu Morzinů. Pozdější klasicistní výmalba je spojena s přestavbou z let 1824 a 1825, kterou nechal provést hrabě Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat," popisuje Sankot. Jako významná historická osobnost, vlastenec a mecenáš byl podle něho aktivní v revolučním roce 1848. Zasloužil se o vznik Národního muzea, podpořil Matici českou a Národní divadlo. Božena Němcová jej zvěčnila v románu Pohorská vesnice. Kvůli svérázným názorům se rozešel se snoubenkou a zůstal svobodný, řekl.
Zámek se fungoval po válce jako ozdravovna
Po jeho smrti v roce 1872 se stal univerzálním dědicem majetku jeho synovec hrabě Eduard Pálffy z Erdödu. Rodu Pálffyů patřil zámek do roku 1945. Za Pálffyů byla historická výzdoba sálu překryta jednoduchou šablonovou výzdobou. Poslední majitel přijal v roce 1941 říšskoněmecké občanství, podle Benešových dekretů byl pak zámek zkonfiskován.
Zámek s parkem se stal rok po válce ozdravovnou pro děti příslušníků SNB. S tím nesouhlasila obec, která v roce 1947 získala státní dotaci na přestavbu na kulturní dům. Cennější věci později rozprodal Fond národní obnovy, zbytek získali místní v dražbě. „Budování kulturního domu padly za oběť výzdoba fasády v průčelí, zahrada i historické interiéry," připomněl Sankot.
Počátkem loňského roku tam začala obec budovat víceúčelový sál, po odkrytí maleb byly práce pozastaveny. „Díky zachovalosti přímo vybízí k obnově historické podoby velkého sálu. Památka na svých zdech stále uchovává svědectví o své bohaté historii. Nedávnými nálezy se zvyšuje hodnota zámku i potenciál prezentace do budoucna," vyzdvihuje historik.
Přehodnocení přestavby, obnovení maleb a jejich prezentace je pro Merklín finančně i časově náročné. Restaurátoři, kteří odkrývají další malby, hledají s obcí a památkáři řešení pro jejich záchranu. Obec požádá o krajské dotace. „Plánuje podrobný průzkum historických vrstev. Lze očekávat další nálezy, které odhalí nové skutečnosti z historie zámku a pomohou rozhodnout o dalším postupu," uzavřel Sankot.
