Jako pražská Slavia nebo Imperial, nový provozovatel chce Plzeňany naučit znovu chodit do Besedy

Nový provozovatel podepsal smlouvu o nájmu prostor na šest let. Vůbec poprvé tam bude otevřeno celý den. „Nastavili jsme koncept po vzoru pražských neméně krásných prostor jako je Café Louvre, Café Imperial, Café Savoy a Slavia, kde tyto podniky mají dlouholetou tradici a historii. Vyhledávají je jak turisté, tak i místní. Přišla mi vždy ohromná škoda, že to tady bylo pro Plzeňany méně dostupné, proto jsme se rozhodli, že uděláme celodenní provoz sedm dní v týdnu,“ přibližuje Radovan Sochor, který v Plzni již provozuje restauraci Švejk v Riegrovce a pivní bistro Zlatá kráva Bandaska v téže ulici.

„Víme, že to nebude jednoduché. Měl jsem obavy sem jít. Ale mám roční plán, jak Plzeňany oslovit,“ prozrazuje Sochor. Sází především na snídaně, kterým dominuje vejce Benedikt v různých variacích. Také připouští, že nechtěl mít menu o padesáti položkách. V době oběda si tak lidé mohou dát polévku a vybrat si jedno ze dvou jídel. Večer zase nabízí výběr ginů, toniků a prosecca. I proto nese podnik název „Beseda 1901 Gin & Prosseco“.

„Děláme běžné věci trochu netradičním způsobem. Třeba polévku s velkým játrovým knedlíčkem zaléváme přímo před lidmi. Je to trochu jiný způsob servírování, který se do tohoto typu prostor hodí. Také jsme si tu hráli se světlem, aby to tu bylo příjemné. Doplnili jsme sem klavír. Středy, pátky a soboty od sedmi do devíti tady hraje mladý Plzeňák na klavír. I tohle vytváří úžasnou atmosféru,“ zdůrazňuje Sochor.

Přes léto bude u Besedy i zahrádka

„Od 1. dubna do konce září plánujeme i letní zahrádku. Je to jeden z aspektů, který musí restaurace mít, aby byla konkurenceschopná. Byla to pro nás zásadní věc. Zahrádka bude stát podél výloh kavárny na zhruba čtyřech parkovacích místech, takže neomezí nikterak dopravu,“ prozradil Sochor, který je zároveň předsedou krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR.

Kulečníkový sál ve 20. letech 20. století. Dnes je tam restaurace, foto: Archiv města Plzně

Měšťanská beseda se lidem poprvé otevřela 29. prosince 1901. Budova, již nechal téhož roku postavit plzeňský spolek měšťanů se stejným názvem, se rázem stala centrem kultury ve městě.

V kavárně rád sedával spisovatel Karel Klostermann

Budovu postavil plzeňský stavitel František Kotek podle vítězného soutěžního návrhu architekta Aloise Čenského. Od počátku byla v přízemí umístěna honosná kavárna s výhledem do sadového okruhu města. Součástí areálu Měšťanské besedy byla od začátku i zahradní část s dřevěným dekorativním hudebním pavilonem a krytou arkádou venkovní restaurace, kde se odehrávaly letní taneční večery. Kavárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2019.

Besedu navštívila také řada významných osobností, například v roce 1921 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Kavárnu si mimo jiné oblíbil spisovatel Karel Klostermann či vynálezce František Křižík, jenž se za svého pobytu v Plzni zasloužil o to, že velký sál měl od samého počátku elektrické osvětlení. Besedu navštěvoval i herec a spisovatel Miroslav Horníček a mnozí další. Měšťanská beseda je od roku 1994 kulturní památkou.