Milovníci přírody mohli letos opět hlasovat v oblíbené anketě Alej roku. V Plzeňském kraji jednoznačně zabodovala Dlouhá alej na Tachovsku. V rámci republiky se umístila na celkovém čtvrtém místě z celkových 83 nominovaných stromořadí. Tomu v Tachově se také říká Alej k minerálnímu prameni a nechal ho vysázet už v roce 1790 hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.
Dlouhá Alej zabodovala už v minulém ročníku ankety. Letos získala celkem 492 hlasů. „Tato alej se správně jmenuje Dlouhá, ale v Tachově je spíše známá jako alej k minerálce. Je oboustranná, převážně lipová, v délce zhruba 650 metrů. Tvoří ji 194 stromů. Největším je lípa malolistá s obvodem kmene 498 centimetrů. Na jejím konci (pokud jdeme od města) se nachází minerální pramen, který byl zprovozněn v roce 1781. K tomuto prameni nechal alej vysázet v letech 1790 - 1791 hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz. Alej dnes tvoří cenné stromy. Z tohoto důvodu byla vyhlášena v roce 1992 za památnou alej," říká a Alena Mautnerová a Jan Straka, kteří alej do soutěže nominovali.
Do 13. ročníku ankety Alej roku nominovali lidé 83 alejí a stromořadí z třinácti krajů v České republice, nezapojilo se pouze Karlovarsko. V Plzeňském kraji lidé nominovali šest alejí. Velice dobře si vedla také Třešňová alej v Chudenicích, která získala 209 hlasů. Pomyslný bronz bere v našem regionu Alej k Pozorce
„Díky patří všem, kteří alejím poslali 9782 hlasů. Podívejte se v galerii na tu pestrou alejovou sešlost. Mladé stromky vysázené v obcích jsou závazkem pro další péči, ale také místem pro setkávání místních obyvatel. Stromy lemující naše krajské silnice zpříjemňují cestování a jsou součástí živé sítě v krajině. Historická stromořadí udržují paměť krajiny. Jsou zároveň tím nejcennějším, čím stromy mohou být, biotopy pro stovky živočichů.“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová.
Již 13. ročník ankety Alej roku vyhlásil spolek Arnika. Cílem této akce není jen hodnocení krásy alejí, ale jde hlavně o to, aby se upozornilo na význam zeleně a stromořadí ve městech. Vzrostlé stromy jsou totiž přínosné nejen pro přírodu, ale i pro lidi. V zimě stromořadí snižuje riziko tvoření sněhových jazyků a zavátí vozovky sněhem. Zejména ve městech slouží v létě k ochlazování vzduchu a pomáhají také například tím, že omezují hluk ze silnic a snižují prašnost. Jsou také domovem pro mnohé živočichy.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.