Díky nadšenci se podařilo obnovit dlouhé roky ztracená domovní znamení, tepaný plech nahradil 3D tisk

Vlaštovky, lachtani, býk a kočka. To je čtveřice domovních znamení z bytového domu v Blatenské ulici na Slovanech, která se podařilo v těchto dnech obnovit. Byl to ovšem zdlouhavý a nelehký proces.

„Nápad obnovit je, vznikl již v roce 2017, kdy jsem se setkal s architektem Petrem Domanickým během čekání na děti ve školce. Při konverzaci jsme se dostali ke ztraceným ornamentům z našeho bytového domu a oba jsme nad touto ztrátou projevili lítost,“ popisuje začátek příběhu Jindřich Křivka. Sám v té době působil na Západočeské univerzitě v Plzni a mimo jiné se zabýval právě 3D tiskem a modelováním. Proto navrhl, že by repliky sám vytvořil.

Práce ale bylo více než hodně a také chyběly peníze. Od myšlenky k realizaci uplynulo několik let. Až teprve předloni schválili obyvatelé domu financování obnovy ornamentů. O rok později už se mohlo pomalu začít s realizací.  

„Práce se s velkým nadšením ujala Magdalena Prášková. Nejprve vytvořila 3D modely replik podle fotografií, které poskytl právě Petr Domanický. Jejich finální podobu jsme odsouhlasili pro výrobu a tím začala další fáze projektu. Všechny modely replik byly vytištěné aditivní metodou FDM 3D tisku, každý model je složený z několika částí, tak aby se vměstnaly do prostoru tiskárny,“ vysvětluje Křivka.

Jednotlivé kusy se posléze musely slepit dohromady. Následovalo kytování a broušení, aby se mohlo přijít k finálnímu lakování, které bude imitovat původní měděný povrch. „Dílka jsou zhotovena současnou technologií a z jiného materiálu, takže jejich smutný osud by se neměl opakovat. Vizuální dojem je přitom vynikající. Tento na první pohled malý krok považuji za mimořádně důležitý pro celé Slovany a Plzeň. Organizátorům touto cestou vyjadřuji obdiv a poděkování,“ vyzdvihuje jejich práci architekt Petr Domanický.

Domovní znamení vytvořil počátkem 60. let sochař Břetislav Holakovský, mimo jiné autor populárního sousoší medvědů v plzeňské zoo, foto: Křížky a vetřelci: Aleš Hejna, © CC-BY-SA 4.0

Kromě obyvatel domu přispěl na obnovu znamení také druhý městský obvod. „Jsem rád, že jsme mohli přispět částkou ve výši deseti tisíc korun a podpořit tak tento skvělý počin. O to více mě těší, že se obnovy chopili sami obyvatelé, všem zapojeným tímto velmi děkuji,“ dopnil místostarosta Slovan Václav Cinádr (STAN).

Obnova znamení netěší jen obyvatele domu, radost z nich mají i kolemjdoucí. „Už zase chodí kolem malé děti s rodiči a poznávají jaké máme nad vchody zvířátka, mám z toho velkou radost,“ pochvaluje si Jindřich Křivka.

„Slovanská čtvrť je z hlediska architektury výjimečná.“

Podle Domanického jsou Slovany výjimečné. „Na čtvrť Petrohrad vzniklou v dobách Rakouska – Uherska navázala kvalitně založená řadová i individuální zástavba, komponovaná převážně v zahradách. V mezilehlém prostoru pak po druhé světové válce začalo vznikat první významné plzeňské sídliště. Při jeho tvorbě se ještě podařilo architektům a výtvarníkům zvítězit nad tehdejší politikou,“ zdůrazňuje Domanický, který se historií architektury a urbanismu Plzně zabývá.

Podle jeho slov jsou Slovany z plzeňských předměstí asi jediné, které udržely nejen příjemnost hlavních veřejných prostor, ale současně i vyváženost celku. „Ani zde ale není vyhráno. Aby urbanistické a architektonické kvality nejen zůstaly, ale ještě přibývaly, je třeba opatrně zvažovat, jak přistupovat k novostavbám a také k rekonstrukcím. Poslední dobou naštěstí vkusných rekonstrukcí přibývá,“ dodává závěrem architekt.