Jízda s pochodněmi na sjezdovce Šance na šumavském Špičáku by se po letech mohla opět uskutečnit ve své tradiční podobě. Předchozí ročníky hatil nedostatek sněhu nebo opatření spojená s pandemií koronaviru. Letos to vypadá se sněhem dobře. Akci, která se poprvé konala už v roce 1948, si pravidelně nechaly ujít stovky lidí, jež čekaly na dojezdu sjezdovky. V cíli se vždy zapálil dřevěný letopočet uplynulého roku.
„Ještě je brzo odhadovat, ale vypadá to zasněženě a nadějně. Podmínky nám snad dopřejí, že Šance tentokrát sjedeme. Loni jsme tuto nejprudší sjezdovku v Česku scházeli pěšky. A další dva předchozí ročníky jsme si nemohli dovolit pořádat kvůli koronavirovým opatřením,“ uvedl pro Plzeňskou Drbnu Michal Janďura, náčelník Horské služby Šumava. O akci budou horští záchranáři ještě včas informovat prostřednictvím svých sociálních sítí nebo na webu.
Fotografie ze 70. či 80. let minulého století, zdroj: archiv Horské služby ŠumavaU založení této atraktivní podívané stál horský záchranář Jiří Bárta a historicky první šumavský náčelník Antonín Říha. Sjezd s pochodněmi se poprvé konal v roce 1948, tedy v roce, kdy byla na Šumavě založena Horská služba. Tehdy ještě nebyly svahy Špičáku zalesněné tak jako dnes a silvestrovský sjezd se odehrával zhruba tam, kde se nyní nachází sjezdová trať č. 2.
Tradici ovšem v roce 1951 přerušilo zřízení pohraničního pásma a lyžaři i záchranáři museli na její znovunavázání počkat šest let. V letech 1957 až 1972 startovali lyžaři zhruba v polovině nynějších Šancí. Posledních padesát let se už sjíždějí celé. V roce 2006, kdy řádil orkán Kyrill, se sešli účastníci na sjezdovce poprvé v botách. I když nebyl sníh, nesměla se tradice přerušit, a tak se s pochodněmi nejprudší česká sjezdovka alespoň sešla.
Foto Horská služba Šumava, Richard Beneš
