V Přešticích u Plzně se v sobotu slavnostně otevřel pro veřejnost opravený barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Letos na podzim v něm plzeňské biskupství ukončilo více než dvouletou rekonstrukci exteriérů i interiérů za 84 milionů korun. Většinu nákladů uhradil evropský program IROP. Chrám je dominantou jižního Plzeňska a největším barokní kostelem mimo území Prahy. Využívat jej chce do budoucna také město Přeštice.
Slavnostní otevření započalo mší svatou, kterou sloužil plzeňský biskup Tomáš Holub. Poté si mohli návštěvníci opravený kostel prohlédnout a zhlédnout časosběrný dokument o jeho rekonstrukci. Součástí byla také beseda s restaurátory a dalšími lidmi, kteří se na náročné opravě podíleli. Do chrámu se přišly podívat stovky lidí.
„Na otevření jsme se samozřejmě těšili, protože ta rekonstrukce byla dlouhá. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je naší přeštickou dominantou a místní obyvatelé ho vnímají jako takový symbol. Když se někdo vrací domů a uvidí kostel, tak hned pozná, že už je doma, takže je s naším městem neodmyslitelně spjatý," řekl starosta Přeštic Tomáš Chmelík (STAN).
Sedmitisícové město by teď chtělo kostel víc otevřít a bude jednat s farností o možném pořádání různých akcí. V plánu jsou společenské akce či třeba koncerty vážné hudby. Na opravu dalo město dva miliony korun, dalších 700 000 korun poskytlo na severní schodiště, které má v majetku.
Proměnou v barokním chrámu prošly třeba mramorové části sedmi oltářů, které jsou ojedinělé svou velikostí. Hlavní má výšku 20 metrů, tedy čtyřposchoďové budovy. Restaurátoři vytvořili na západní straně novou balustrádu z pískovce, jež nahradila původní betonovou. Ornamenty se vyřezaly přímo v lomu, dohromady váží 36 tun.
„V interiérech je teď vše mnohem intenzivnější. Proběhly tam restaurátorské práce a čištění, a to, co bylo vlastně skryto po různými nánosy za ta dlouhá léta, tak krásně vystoupilo. Třeba ty restaurované mramory jsou teď mnohem více barevné," uvedl starosta.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v letech 1750 až 1775 podle plánů nejvýznamnějšího barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Na hlavním oltáři kostela se nachází obraz Panny Marie Bolestné, který byl roku 1711 církví uznán za zázračný. Právě statisícová poutní procesí k tomuto obrazu byla důvodem výstavby nového většího poutního kostela. V roce 2008 byl chrám prohlášen za národní kulturní památku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Většinu nákladů uhradil evropský program IROP
A ten IROP je nějaká výrobní organizace, nebo má tiskárnu na peníze? Veškeré evropské fondy nám milostivě, pokud pokorně poprosíme, věnují část peněz, které musíme odvádět. Už jen ty statisícové platy těch povalečů, kteří předstírají činnost a vymýšlejí hovadiny, se nám prodraží. Nebo si snad někdo myslí, že např. Německo, které mělo panickou hrůzu z toho, že naše levná pracovní síla zlikviduje jejich hospodářství, nás nyní dotuje? Němci mají dost starostí s milionem migrantů, kteří převážně kradou, znásilňují a vraždí.
