Zvony na šikmé domažlické věži na čtyři dny v týdnu utichnou, chybí zvoníci
Zvony na historické městské věži v Domažlicích už nebudou znít tak často. Odbíjet budou už jen v pátek a o víkendu. Důvodem je nedostatek zvoníků, kteří každý den vyšlapali 194 schodů, aby rozhoupali zvony na vrcholu věže. Pokud by ovšem někdo měl zájem a přidal by se ke zvoníkům, mohla by se tato tradice znovu obnovit.
Od příštího týdne se bude na domažlické věži zvonit pouze v pátek, sobotu a neděli. Informovali o tom zvoníci z Domažlic na svých sociálních sítích. „Posledních pár let nás bylo málo, ale nějak jsme ještě celý ten týden zvládali. Bohužel už jen nás zase o něco míň a teď už se to nezvládne,“ uvedli zvoníci.
Pravidelné zvonění zavedli v chodské metropoli v roce 2004. Do té doby se zvuk zvonů rozléhal městem pouze při nedělní mši. Nyní se opět vše změní. „Pokud bude církevní památka k panně Marii nebo církevní svátek, či slavnost a vyjde to třeba na úterý nebo čtvrtek, bude se ten večer zvonit. Pokud ne, bude zvonění pouze tři dny v týdnu,“ upřesnili.
Jedenkrát denně se zvony rozezní vždy v pátek a v sobotu od 18:00. V neděli budou bít čtyřikrát a to v 7:45, 9:15, 12:00 a v 18:00. „Pokud by se třeba někdo našel, kdo by měl chuť chodit zvonit, tak by se pravidelné zvonění mohlo znovu obnovit,“ připouští zvoníci.
Domažlická věž je vychýlená o více než půl metru
Ikonická domažlická šikmá věž je vysoká 56 metrů a od své osy se odchyluje o 59 centimetrů. Historici se domnívají, že vznikla ve 2. polovině 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Domažlice na královské město a udělil mu právo, aby si postavilo obranný systém. Věž původně stála samostatně a byla součástí opevnění. Dnešní podobu získala díky přístavbě kostela v 16. století. V malé světnici pod střechou věže bydlel kdysi ponocný se svojí rodinou. Jeho hlavní náplní bylo střežit město před požárem i nepřáteli.
Už při pohledu na válcovitou kostelní věž, kterých není v ČR mnoho, zaujme její náklon. Badatelé se domnívají, že k náklonu došlo už během výstavby. Na vině je pravděpodobně nekvalitní podloží. Že něco není dobře zpozorovali už při stavbě samotní dělníci a začali přikládat více na materiálu na protější stranu. Tímto kouskem věž stabilizovali a zajistili, že jí můžeme obdivovat dodnes. Z jejího vrcholu dohlédtete až k pohraničnímu pásmu Českého lesa a Šumavy.
