Seismická stanice u Kašperských Hor má nové návštěvnické centrum, denně sleduje otřesy země z celého světa

Dosud stanice nabízela prohlídky pro veřejnost jednou měsíčně, po otevření centra by chtěli vědci přibližovat svou práci veřejnosti častěji, alespoň o prázdninách každý víkend. Otevírací hodiny zatím ladí.

Přestavbou dvou dosluhujících pavilonů z 50. let minulého století za 6,5 milionu korun vznikly prostory pro návštěvníky, další statisíce stálo vydání knih a propagačních materiálů či společné geologické mapy. „Jak ty pavilony dožívaly, zvyšoval se současně zájem veřejnosti, se sem podívat, a také náš zájem, sem veřejnost dostat. Ale nebylo tady žádné zázemí, protože to byla hodně akademická uzavřená stanice," popisuje ředitel Geofyzikálního ústavu Aleš Špičák. Projekt dotovaný evropskými penězi Geofyzikální ústav uskutečnil díky přeshraniční spolupráci s Centrem žuly v bavorském Hauzenbergu. Spolupracuje i s novým národním geoparkem Královská Šumava.

Muzeum přístrojů v centru ukazuje desítky starých seismometrů a seismoskopů. Ty byly od 50. let zapojeny do měření pohybů zemského povrchu, způsobených příchodem seismických vln z blízkých i vzdálených zemětřesení.

Dosud je místo otevřené jednu sobotu v měsíci. Za jeden den sem přijde kolem stovky lidí. Od vědců se dozvědí nejen podrobnosti o tom, jak stanice zaznamenává dozvuky světových zemětřesení, ale podívají se i dovnitř štoly, kde jsou měřicí přístroje uložené 100 metrů od ústí štoly, asi 40 metrů pod povrchem svahu. 

Přístroje v Kašperských Horách například nedávno zaznamenaly otřesy na Islandu, podle kterých šlo předvídat budoucí sopečnou činnost. Druhý den skutečně vybuchla sopka Fagradalsfjall vzdálená asi 40 kilometrů od hlavního města Reykjavík. Seismickým vlnám trvalo jen několik minut, než odtamtud dorazily do Kašperských Hor. Například z Japonska je to kolem 12 minut a z Nového Zélandu až kolem půl hodiny. Velmi citlivé přístroje dokážou registrovat i velice slabé jevy z celého světa od síly zhruba 4,5 magnituda a také i velmi malé otřesy v Česku.

Právě díky hlubokému uložení ve staré štole v pevném rulovém masivu jsou přístroje v dokonalém klidu, nerušeném ruchy velkoměsta, průmyslu, železnice nebo dálnice, ale ani například přenosem ruchů z kořenů stromů. „V momentě, kdy přístroje máme 100 metrů ve štole, jsou tam jako v bavlnce," poznamenal vědec. Celkem má národní síť v Česku 22 seismických stanic, odborníci ale mají přístup i k datům ze stanic v zahraničí.