Nejen lékařský svět zasáhla zpráva o úmrtí uznávaného lékaře Vladislava Třeška. Více než dvacet let stál v čele Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Jako její přednosta z ní vybudoval prestižní lékařské pracoviště. Za svou celoživotní práci získal státní vyznamenání. Třeškovi bylo pětašedesát let. Zprávu o jeho úmrtí přinesl dnes cévní chirurg z FN Plzeň Jiří Moláček.
Se svolením rodiny mi dovolte oznámit velmi smutnou zprávu. Včera nás navždy opustil pan prof.Vladislav Třeška, přednosta Chirurgické kliniky a Transpl.centra FN Plzeň, excelentní chirurg uznávaný ve světě, pedagog a skvělý člověk, který byl nedostižným vzorem pro mnohé z nás. pic.twitter.com/pOLVb0Gj38
— Jiří Moláček (@JiriMolacek) February 18, 2023
Vladislav Třeška se už na základní škole zajímal o lékařství a navštěvoval zdravotnický kroužek. Podle jeho slov ho k tomu nikdo nevedl. Chtěl zkrátka vědět, jak pomoci kamarádům, kdyby se náhodou při sportu zranili. „Kroužek vedla zdravotní sestřička praktického lékaře paní Hašková, ta nás zajímavou formou přitáhla k medicíně. Dodnes před jejími výukovými metodami smekám. Všechny nás to moc bavilo. Když jsem pak šel do Plzně na gympl v tehdejší ulici Pionýrů, už jsem věděl, že chci dělat medicínu,“ vzpomínal Třeška v rozhovoru pro lednové Radniční listy.
Třeška je autorem mnoha odborných monografií, počet jeho domácích i zahraničních publikací je více než 400. Byl také častým hostem domácích a zahraničních odborných fór, absolvoval jich už více než 800.
Následovala studia na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. V roce 1999 byl jmenován profesorem chirurgie. Zabýval se především chirurgií jater, cévní chirurgií a transplantologií. Za svou celoživotní práci loni v říjnu získal státní vyznamenání. Za jeden z největších milníků své kariéry považoval transplantaci ledviny z takzvaného nebijícího dárce. To se psal tok 2002.
„Byli jsme první v České republice. Od té doby jsme v Evropě mezi předními transplantačními centry, která využívají k transplantaci ledviny z těchto dárců. Druhý milník byl v roce 2011, kdy jsme po dlouhých letech experimentální práce na prasatech poprvé využili kmenové buňky vlastní člověku ke stimulaci růstu jater. Játra samozřejmě dorůstají, ale musí jich po operaci zůstat určité procento. Pokud je menší, hrozí jejich selhání. Vedle lékařů z německého Regensburgu jsme s touto metodou přišli v Evropě první,“ uvedl Třeška.
Uznávaný chirurg měl i dál velké plány. „Mladí členové mého kolektivu byli v Miláně, kde je špičkové chirurgické pracoviště. Školili se tam v robotické chirurgii. Chceme ji při operacích jater využívat už od března příštího roku. Budeme první v České republice,“ plánoval profesor Vladislav Třeška.
Foto Martin Pecuch
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Skvělý odborník, chirurg se zlatýma rukama. Před 22 roky mi zachránil život. RIP.
Poslední pozdrav, Vláďo, je mi to moc líto. R.I.P. Jarda Kratochvíl
