Plzeňský kraj loni hospodařil se schodkem 250 milionů, původní rozpočet počítal s deficitem až dvě miliardy

"Výsledný schodek bude plně kryt z rezervního a z dalších fondů kraje," řekl radní kraje pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO a nezávislí). Kraj podle něj jako jeden z mála regionů nemá ani korunu úvěru a nepotřeboval během loňska žádnou půjčku. "Veškeré předfinancované a kofinancované investice, které dělaly loni téměř 1,4 miliardy korun, tak byly plně kryty právě z miliardového přebytku na rozpočtovém určení daní a z vlastních zdrojů," uvedl. Zhruba 260 milionů Kč získal kraj zpět na dotacích z dříve předfinancovaných akcí a zhruba 90 milionů korun použil ze svého rezervního fondu. "To bylo vlastně jediné, co bylo na úkor rozpočtu 2022, kdy se muselo sáhnout do rezerv, což bylo minimum," řekl. Dodal, že po zaúčtování hospodaření příspěvkových organizací a zbylých dotačních titulů státu by se mohl loňský schodek kraje pohybovat kolem nuly.

Podle rozpočtu na loňský rok, schváleného v prosinci 2021, měl kraj loni hospodařit s příjmy 6,658 miliardy korun a výdaji 8,653 miliardy Kč. Téměř dvoumiliardový schodek chtěl krýt čerpáním bankovního úvěru za 1,37 miliardy Kč a vlastními zdroji uspořenými v minulých letech v rezervním fondu. Letos má schválené příjmy 9,575 miliardy korun a výdaje 10,549 miliardy. Schodek téměř 974 milionů korun, vytvořený hlavně na předfinancování evropských projektů, má krýt úvěr a uspořené vlastní zdroje.

Strolený uvedl, že rozpočet na letošní rok byl navržený obdobně jako loňský. "Byli jsme kritizováni opozicí za to, že nešetříme a že mohutně zadlužujeme. Pokud bychom odečetli rezervy, jednak krizovou 450 milionů, případně dalších 100 až 120 milionů, které mají vytvořené jednotlivé odbory, a odečetli bychom 200 milionů, které posíláme na sociální zařízení v prvním čtvrtletí jako zálohovou platbu, tak jsme zhruba na obdobném výsledku, jako je konec roku 2022, takže si nemyslím, že to je mohutné zadlužování," uvedl. Všechny tyto možné výdaje by navíc podle radního byl kraj schopen pokrýt z rezervního fondu a nepotřeboval by úvěr. "Investice jsou zhruba v podobné míře, tedy přes 1,5 miliardy," uvedl. Krizové rezervy jsou podle Stroleného vytvořené hlavně na energie pro případ náhlého růstu cen. Navíc kraj bude muset předfinacovat zhruba 20 fotovoltaických zdrojů elektřiny na budovách krajského úřadu a jeho příspěvkových organizací.

Kraj má v letošním rozpočtu schválených zhruba 450 milionů korun úvěru. Pokud nebude muset využít rezervu na energie, kterou má připravenou ve stejné výši, tak zřejmě úvěrový rámec nevyužije. "Parametry úvěru jsou 250 až 500 milionů, bez toho, abychom o něj museli žádat. Ale pokud to nebude nutné, tak ho nevyužijeme, zejména pokud budou úrokové sazby takové jako teď," dodal.