Výstavbu retenční nádrže na Vinicích za více než 162 milionů Kč včetně DPH dokončila městská společnost Vodárna Plzeň. Mezi stavebně nejsložitější objekt celé stavby patřila více než 10 metrů hluboká železobetonová monolitická nádrž. Zajímavý nález přinesl archeologický výzkum, během kterého se podařilo najít cenný pravěký poklad!
Přesně 916 dnů trvaly stavební práce na akci Retenční nádrž Vinice, jíž zakončily úspěšné komplexní zkoušky a nedávná kolaudace. V kombinaci s dnes již zrekonstruovaným a zkapacitněným Roudenským kanalizačním sběračem, který byl dokončen v červenci letošního roku, je dále možné zprovoznění severozápadního okruhu města Plzně, pro jehož dokončení jsou zmiňované stavební akce klíčové.
„V oblasti Vinic a Sylvánu vznikne také možnost se připojit na doposud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl z tohoto důvodu vyhlášen STOP stav,“ uvedl generální ředitel Vodárny Plzeň Jiří Kozohorský. Nesporným přínosem retenční nádrže z hlediska životního prostředí je podle jeho slov snížení množství vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod.
Výstavbu retenční nádrže zahájila Vodárna Plzeň v létě roku 2020, stavební práce byly dokončeny na začátku října letošního roku. Mezi stavebně nejsložitější objekt zcela jistě patřila samotná železobetonová monolitická podzemní nádrž, jejíž vybudování obnášelo nejprve vyhloubení stavební jámy o půdorysných rozměrech cca 64 x 35 m a hloubce více než 10 metrů, což znamenalo postupně odvrtat 2,5 km ocelových zápor a spolu s tím vytěžit a odvézt 25 600 krychlových metrů zeminy.
„Do bednění o výměře přes 8000 čtverečních metrů v rámci základové desky, nosných stěn a stropů bylo zapracováno přes 460 tun výztuže a 3200 kubíků betonu,“ uvedla mluvčí vodárenské společnosti Dana Veselá.
Úterý, 9. února 2021, 16:40
Kuriózní nehoda, která se nevidí příliš často se stala dnes dopoledne v Plzni na stavbě obří retenční nádrže na Vinicích. V důsledku technické chyby se tam převážil autojeřáb, který následně zůstal několik hodin viset ve vzduchu. Jako ryba na udici.
Jeden z posledních a zásadních milníků pro úspěšné dokončení stavby bylo zkapacitnění spojné kanalizační šachty ve velmi frekventované Karlovarské ulici, kde práce probíhaly ve ztížených prostorových podmínkách v hloubce až 11 metrů pod povrchem. Následovaly dokončovací práce zahrnující mimo jiné terénní a sadové úpravy. Z prostředků Evropské unie šla na stavbu dotace 81 milionů, přičemž celá retenční nádrž přišla na 162 milionů korun.
Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové v dotčené lokalitě výzkum, který odkryl v ploše retenční nádrže část rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice. „Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné,“ potvrdil ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký.
V jednom z objektů z mladší doby bronzové byl nalezen také unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak archeologové dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. „Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní,“ dodal Radek Široký.
Foto Vodárna Plzeň, Radek Andrlík,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
