Nejhorší devastace lesů za poslední roky, kritizují spolky hospodaření v šumavském národním parku

Správa teď provádí šetření na místě. Starostka města uvedla, že KML hospodaří stejně jako v minulých letech. Podle ní je však letos víc kůrovce i deště, ale vyjeté koleje i cesty v lesích podnik opravuje. Řízení bude uzavřeno za několik měsíců. Správa parku může udělit pokutu až dva miliony korun i podat trestní oznámení. Starostka města uvedla, že KML hospodaří stejně jako v minulých letech. Podle ní je však letos víc kůrovce i deště, ale vyjeté koleje i cesty v lesích podnik opravuje.

Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska v tiskové zprávě označily srpnové hospodaření KML za nejhorší devastaci lesů za poslední roky. Spolky jako účastníci správního řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků, jejich zástupci se v těchto dnech účastní jednání na místě.

Těžba přírodu nevratně poškodila, apelují spolky

„Jsou tam obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké i přes metr, v součtu v délce 3,7 kilometru na ploše 16 000 metrů čtverečních," uvedly spolky. Ve svažitém terénu byla podle nich vážně poškozena půda a vodní režim, někde nevratně. I když KML už většinu rýh zarovnaly bagrem, bude nastávat podpovrchový odtok vody. Spolky a turisté upozornili na další masivní těžby v okolí Obřího hradu, poškozený je podle nich také úsek Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím. Město přitom podle spolků dostává od ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jeho lesy v ochranném režimu Národního parku Šumava, od roku 2007 to bylo přes 170 milionů korun.

„Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku.“popisuje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA .

„Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné," doplnil Ondřej Volf z České společnosti ornitologické.

„Budeme hospodařit lépe než správa parku."

Bláha dále dodal, že když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o tom, zda město získá historický majetek v NPŠ, nebo náhradní lesy mimo park, tak zástupci Kašperských hor slibovali, že město bude ve svých lesích hospodařit i lépe než správa parku. Kašperské Hory jsou po Brnu a Písku třetí největší vlastník obecních lesů v ČR, mají 6140 hektarů.

Starostka Bohuslava Bernardová (SNK Nové Kašperské Hory) odkázala novináře na jednatelku KML, která nebrala telefon. „Jednání a řízení probíhají, nic ukončeného není. Z mého pohledu je to hon na čarodějnice," řekla Bernardová. Správní řízení bylo podle ní zahájeno s městem a v pondělí, ve středu pokračovala šetření v terénu. „KML stále kácí proto, že máme poškozené lesy kůrovcem, protože sousední národní park dřevo nezpracovává. Pokud bychom to nedělali, tak tam za chvíli nebude jediný zelený strom," uvedla starostka. Podle ní je hospodaření stejné jako v minulých letech, jen letos víc prší, a proto se v lesích tvoří hlubší koleje. „My je ale uklízíme a cesty dáváme dohromady. O lesy se staráme, ale přicházíme o ně, protože kůrovec řádí," podotkla Bernardová. Podle ní by byl v poškozených a vyschlých lesích velký problém, kdyby tam hořelo jako v Českém Švýcarsku. Tam teče Labe, ale na Šumavě voda není. A co by město dělalo budoucích 80 let, kdyby to celé shořelo? uvedla.

Mluvčí národního parku Jan Dvořák řekl, že park městu nezakázal těžbu, ale nesmí tím poškozovat přírodu. Místní šetření provádějí pracovníci státní správy a ochrany přírody NPŠ. Podle Dvořáka objevili velké těžby a poškozenou půdu při pravidelných kontrolách lesů. „Kůrovec měl letos na Šumavě ideální podmínky. Může přelétávat i z našich bezzásahových zón, ale to je (KML) neopravňuje přírodu poškozovat," dodal.