Farmáři z Plzeňska protestovali proti byrokracii, omezuje podle nich hospodaření

„Chtěli jsme jenom být vidět, ne překážet a obtěžovat,“ řekl Václav Bulín, předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice s 1100 hektary zemědělské půdy. Na hlavní silnici první třídy I/27 z Plzně na Most stroje nevyjely.

„Vadí nám stále se zvyšující požadavky na zemědělce, zpřísňují se podmínky hospodaření, které vedou k propadu produkce a ke zvyšování nákladů. Snižuje se razantně produktivita práce, protože v oboru nejsou pracovní síly. Je stále složitější administrace dotací. Už je toho tolik, že v dnešní době budeme spíše sedět v kanceláři než se věnovat polím," vysvětlil Tomáš Polcar, předseda Zemědělského družstva Mladotice, které hospodaří na 800 hektarech. Podle něj jsou vyšší požadavky a přísnější předpisy jak ze strany EU, tak od národních úřadů i od vlády.

„Bojujeme za zachování možnosti slušně podnikat v produkčním zemědělství, a to všech forem podnikání, ale dnes jsme tu hlavně za právnické osoby střední velikosti mezi 800 až 3000 hektary," uvedl Bulín. Podle Polcara by se mělo na zemědělce pohlížet jako na celek, a ne je rozdělovat na velké, malé a střední. Současné redistributivní platby výrazně znevýhodňují naše střední a větší podniky, podotýká.

„Na vidě je Green Deal."

„Environmentální požadavky se stále mění, zpřísňují a způsobují propad produkce," popisuje Bulín. Podle Polcara je na vině Green Deal. Bulín řekl, že problémem jsou takzvané podmínky finanční podpory DZES, tedy parametry udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. „Pole, které je nějak označené počítačem v Praze, tak je potom limitované v tom, kdy se a s jakou plodinou na ně může vyjet. Mizí tedy svoboda zemědělce v tom, co si tam může udělat," uvedl Jiří Vaněk, předseda Úněšovského statku. Podle něj se omezuje sled možných plodin v lokalitě a některé plodiny jsou z toho vyloučeny. Pokud to farmář nesplní, tak se mu snižují dotace, případně je musí vrátit celé. Míní, že o střídání plodin by měli rozhodovat agronomové podniků, a ne úředník nebo počítač. Farmáři to chápou jako politické rozhodnutí, které je má poškodit.

„Za pět let se událo neskutečně moc změn, ať už v DZES, v rozdělování pozemků po 30 hektarech, dnes už na silně erozně ohrožených pozemcích chtějí maximálně deset hektarů jedné plodiny. Pořád se to stupňuje, a ve velmi krátké době se tomu všemu přizpůsobit je velmi těžké," postěžoval si. Firmy si podle něj třeba kvůli dřívějším nařízením nakoupily potřebnou mechanizaci, ale za tři roky úřady řekly, že je špatná.

Problémy s počítačovými modely

Dalším problémem je podle zemědělců DZES 5, který na základě počítačového modelu nařizuje, které pozemky jsou v erozí silně nebo mírně ohrožené oblasti. „Dnes je v ČR vytipováno 25 procent těchto pozemků, a během dvou let jich má být 65 procent," uvedl Bulín. Podle něj je jako erozně ohrožené označil počítač a farmáři tam musí hospodaření významně omezit.

DZES 8 navíc stanovil neprodukční plochy, už od podzimu se musí pět až osm procent z výměry orné půdy uvést do klidu. „To není o realitě, že by se někdo podíval do krajiny," nabádá Vaněk. Podle Bulína neprodukční plochy způsobí omezení produkce, což farmáři při dnešních problémech ve světě a potravinové nesoběstačnosti ČR považují za hazard a nesmysl.

„Snižujeme si produkci. Jen v naší oblasti Plzeň-sever a Rokycany to dělá 1500 hektarů pšenice, která nebude zasetá jenom kvůli tomu, že budeme dávat plochy do úhorů, zelených pásů, do biopásů a podobně. Takže 1500 hektarů produkční orné půdy necháte ladem," řekl Pavel Baxa, šéf Příkosické zemědělské, která má 3400 hektarů a 3800 kusů dobytka. Farmáři v oblasti mají silnou rostlinnou i živočišnou výrobu. Státem nařízené střídání plodin, až deseti druhů, tam dlouhodobě funguje a je dané, dodal Bulín.

S dnešními protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.