Atraktivní zbarvení, ale silně poškozené oční nervy. I tak vypadají psi z množírny

Mojito, Gin, Frisko, Tonic a Beefeater. Taková jména dostalo pět psích kluků, kteří se z množírny v domě na Mladoboleslavsku dostali až do tachovského útulku. Jde o křížence yorkšírů, jezevčíků a dalších malých populárních plemen. Jeden z nich trpí albinismem, který je důsledkem nezodpovědného množení s cílem prodeje neobvykle vyhlížejícího pejska. 

„Beefeater hned navštívil veterinární kliniku na vyšetření očí. Vzhledem k jeho albínskému zbarvení jsme počítali s nějakým handicapem. A Beef je téměř slepý. Má nefunkční oční nerv. Vidí ale světlo a stíny, takže se orientuje výborně a u nás do ničeho nenaráží. Do budoucna ho jistě čeká šedý zákal,“ popisuje Gabriela Jägerová, provozovatelka tachovského útulku U Šmudliny.

S tímto handicapem žije pes už několik let a orientaci v prostoru proto zvládá dobře. Hůř ale snáší změny prostředí. „I přes všechnu trpělivost se nás leká a kouše,“ podotkla Jägerová.

Provozovatelům množírny teď hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi. „Zvířata byla chována ve zcela nevyhovujících podmínkách, zejména v nevětraných a výkaly silně znečištěných prostorách. Způsob chovu současně umožňoval nekontrolované množení a příbuzenské křížení. Na místě se nacházelo také větší množství štěňat,“ sdělil k případu policejní mluvčí Jan Daněk.

Nikdy nekončící boj s množírnami

Problém s množírnami je pro zvířecí záchranáře nikdy nekončícím bojem. Ačkoliv se o nás říká, že jsme národem pejskařů, mnoho lidí si neumí psa pořídit zodpovědně. Často se rozhodují podle ceny a vzhledu zvířete. Jeho původ v mnoha případech neřeší a nepřijde jim divné, když jim prodejce nabídne předání psa někde na parkovišti místo v prostředí, odkud skutečně pochází.

„Nemalá část osob pořizujících si psa si stále neuvědomuje, že za určitých okolností to může svým nezodpovědným přístupem k nákupu zvířete být právě ona, kdo existenci množíren, podporuje. Pokud zde bude dostatečná poptávka po štěňatech bez ohledu na původ a chov v nevhodných podmínkách, sebepřísnější represe existenci množíren nezabrání,“ konstatoval ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

I proto Státní veterinární správa založila před časem rubriku, kde lidem radí, na co si mají dát pozor. Nezajímá chovatele zázemí, do kterého zvíře půjde? Vymlouvá se a vymýšlí různé důvody, proč byste se nemohli jet podívat na psa nebo kočku přímo do chovu? Žádá dokonce, že zvíře předá osobně mimo chov nebo ho doveze až k vám? To všechno jsou nanejvýš podezřelé indicie, že nebude něco v pořádku.

Pokud tedy chcete udělat dobrý skutek, navštivte psí útulek nebo záchrannou stanici. Jestli ale uvažuje o koupi psa, ověřte si informace třeba na stránkách Českomoravské kynologické unie nebo u organizací sdružující chovatele toho daného plemene.