Z velkochovu drůbeže zasaženého ptačí chřipkou odvezli do kafilerie 1000 tun drůbeže a sedm milionů vajec

Podle krajského mluvčího hasičů Petra Poncara bylo na vyklízení tří hal za 12 dnů nasazeno přes 1370 lidí. Hasičů tam denně pracovalo i 130, desítky pracovníků poskytl majitel chovu. „Vystrojení, dekontaminaci, týl a štáb velení obsluhovalo v průměru 30 příslušníků. Nyní hasiči na místě zůstávají v počtu asi 15 příslušníků a zajišťují vystrojení a dekontaminaci civilních zaměstnanců, kteří budovy vyklízí," popsal Poncar.

V chovu bylo téměř 750 000 nosnic, přibližně 15 procent všech nosnic ze zemědělských chovů v ČR. „Celý zásah byl co do rozsahu, fyzické i psychické náročnosti zasahujících velmi náročný a zatěžující. Nemám žádnou informaci, že by měl někdo nějaké zdravotní problémy v souvislosti s ptačí chřipkou," uvedl ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád.

Hasiči a agenturní pracovníci od majitele chovu vynosili denně i přes sto tun drůbeže. Nejvíc zvládli vynosit víc než 160 tun za den. S likvidací chovu v takovém rozsahu neměli dosud veterináři zkušenosti.

Z haly je třeba vyklidit ještě kolem 150 tun podestýlky. Sláma s trusem drůbeže se vyváží na schválená hnojiště. Virus tam zlikvidují vysoké teploty, které vznikají při biologickém rozkladu. Od vyvezení podestýlky na hnojiště před použitím hnoje musí uplynout minimálně 42 dní. „Domluvili jsme se ale, že než tento hnůj zůstane na hnojišti až do podzimu, do té doby se při těch vysokých teplotách stoprocentně všechny případné zbytky viru zničí," vysvětlil Semerád.

Zatím nelze přesně říci, kdy bude možné chov obnovit.

Majitel drůbežárny musí provoz důkladně vyčistit. „Normálně halu čistí 14 dní, teď bude čištění náročnější. Záleží na tom, kolik lidí chovatel nasadí. Budou dělat dezinfekci a čištění, sami si budou provádět stěry. My budeme chodit kontrolovat, jak to vypadá. Všechny prostory musí být naprosto čisté. Pak si uděláme vlastní stěry a pokud vyjdou negativní, dáme tam indikátorovou drůbež," popsal Semerád.

Každá ze tří hal je rozdělena na dvě sekce, do každé by se mohlo zkušebně nasadit asi 5000 kuřic. „Denně se budou odebírat a vyhodnocovat vzorky. Pokud to vše bude negativní, mohlo by pak být zrušena mimořádná veterinární opatření a chovatel by pak mohl naskladnit nosnice a obnovit produkci vajec. Ještě to bude náročné," připustil Semerád. Následně bude také třeba situaci vyhodnotit ekonomicky, chovatel musí vyčíslit přímé ztráty, ztráty na produkci a náklady na likvidaci. Na ministerstvu zemědělství může žádat náhradu škod.

SVS kromě dohledu nad likvidací chovu také analyzuje situaci. Veterináři například odebírají vzorky prachu z ventilátorů, aby se pokusili zjistit, jak se virus do hal dostal a jak se šířil. Odebírali také vzorky od slepic, které nákaza v halách nezabila, a zjišťují jejich protilátky. „Pro nás jsou to informace důležité pro vyhodnocení do budoucna. Abychom pokud možno zjistili, co se odehrávalo, co mohlo být příčinou, jak ještě budeme muset dál zlepšit biobezpečnost, jež byla na vysoké úrovni. Ale ukazuje se, že bude třeba ještě dalších opatření, aby se rizika minimalizovala," uzavřel Semerád. V okolí odebrali veterináři na 200 vzorků v domácích chovech - v nich ani u volně žijících ptáků v okolí se nákaza neprokázala.

Nákaza se v Brodu prokázala na konci prosince v části jedné ze tří obřích hal. Původně chtěli veterináři utratit kolem 120 000 slepic. Laboratoř ale brzy potvrdila nákazu i ve zbytku chovu. Likvidace začala už minulé úterý a nejprve probíhala tak, že hasiči napouštěli oxid uhličitý přímo do haly. Plyn se nechal přes noc působit a ráno po vyvětrání mohla začít likvidace již usmrcené drůbeže. Od tohoto hromadného utrácení ale nakonec kvůli technickým problémům upustili a přešlo se na plynotěsné kontejnery, kde lze najednou usmrtit až sedm tun nosnic.