Vodáci ve dvacítce lodí se s hlasitým pozdravem "ahoj" vydali ze Sušice na Klatovsku na tradiční vánoční splouvání Otavy. Jedenáctý ročník akce, u jejíhož zrodu stál kytarový virtuos Lubomír Brabec, nabídl teprve podruhé od jejího vzniku i opravdovou zimní atmosféru. Vodáci zblízka i zdaleka v čele s Brabcem se vydali na řeku olemovanou zasněženými stromy a loukami. Na cestě ze Sušice do obce Čepice je místy potěšila i modrá zimní obloha a sluneční paprsky. Asi osmikilometrový úsek řeky sjeli všichni bez nehod či nedobrovolného koupání v ledové řece.
„Já jsem jezdil hodně na divoké vodě, projezdil jsem všechny evropské řeky a potom, když už jsme stárli, založili jsme s kamarády klub extrémních jezdců na klidné vodě a vymýšleli jsme si takové extrémní věci jako třeba jezdit na Vánoce," řekl Lubomír Brabec. Zpočátku v zimě sjížděl Sázavu, když se ale přestěhoval do Čepic na Šumavu, s kamarádem, který má půjčovnu lodí, tradici založili v Sušici. „Párkrát jsme to sjeli, bylo to nádherné, v zimě byl sníh, to se nám líbilo. Letos je to 11. ročník oficiálně, ale neoficiálně by to byl 14. - dvakrát jsme jeli předtím a loni jsme jeli tak nějak načerno," prozradil Brabec.
Podle něj se v nejúspěšnějších ročnících sešlo na vánočním splouvání Otavy až kolem 50 lodí. Loni se kvůli pandemii akce nemohla pořádat, tak si největší nadšenci řeku sjeli aspoň individuálně, letos byla účast možná i kvůli zimě menší.
Svižně tekoucí Otava měla dnes teplotu jen lehce nad jedním stupněm, teplota vzduchu byla kolem minus pěti stupňů. „Vždycky nám to vyšlo velice špatně, bylo to spíš jako jarní splouvání - jenom jednou napadl sníh. Začal padat, až když jsme byli v Čepicích. Letos konečně to vypadá jako opravdová vánoční jízda. Zimní Otava je nádherná. Břehy, když jsou posypané sněhem, když jsou tam okolo zmrazky, je to něco jiného. Ta řeka se od té letní úplně promění," těšilo Brabce.
Letos si účastníci užili opravdovou zimní atmosféru, foto: Lubomír BrabecDo hnědavých vod řeky, která získala své typické zbarvení cestou přes šumavská rašeliniště, nastoupili většinou zkušení vodáci. Mnozí z nich absolvovali i předchozí ročníky, takže věděli, že k základní výbavě zimního splouvání patří teplé nepromokavé oblečení a boty, termosky s horkým nápojem a také zásoba kvalitních rukavic. Někdo volil gumové, někdo pevné pracovní kožené nebo sportovní voděodolné. „Mám s sebou čtyři náhradní páry, jak voda stříká, snadno se promočí a ruka na pádlu mrzne," přiznal jeden z účastníků akce. V cíli v Čepicích zimní vodáci z lodí nejen vylévali nabranou vodu, ale také vyhazovali ledové krusty, které uvnitř na stěnách plastových lodí přimrzly.
Cestu dvacítky lodí provázelo i velké množství diváků. Lemovali břehy Otavy nejen na startu, ale také u jezu na konci Sušice, který byl jediným nebezpečnějším místem trasy. „Když se v minulých letech někdo koupal tak to bylo většinou právě na tom jezu, takže na koukání je to atraktivní místo a lidé se dívají, jestli se někdo vykoupe," řekl Jaromír Koutný z půjčovny lodí Robson, který stál s Brabcem u tradice zimního splouvání. Cesta do Čepic k tamnímu mostu se skleněnou sochou svatého Jana Nepomuckého dojely lodě zhruba za hodinu.
Článek má zakázané vkládání komentářů.
