Živý sliz s vlastní inteligencí našli na německé straně Šumavy poblíž Železné Rudy

Nově zaznamenaný druh trubkovité hlenky může dosahovat průměru až 25 centimetrů a je tak poměrně snadno rozpoznatelný. Odborníci uvádějí, že na světě existuje 700 až 1000 známých druhů hlenek a jejich počet stále narůstá. Nejčastěji se vyskytují v lesích – na tlejícím dřevě, opadaném listí, v dutinách kůry nebo v mechu. Jde o fascinující organismy, které jsou schopny reagovat na podněty z okolí a vykazují známky jednoduchého chování připomínajícího orientaci či rozhodování.

Hlenky jsou jednobuněčné organismy, které mohou dělit svá jádra a vytvářet tak plazmodium, mnohajadernou rosolovitou strukturu schopnou samostatného pohybu. Tato jediná obrovská buňka se pohybuje po povrchu substrátu, pohlcuje potravu (většinou jiné mikroorganismy) a dělí svá jádra geometrickou řadou. Plazmodium může za hodinu urazit i několik centimetrů a hlenka se přitom aktivně rozhoduje, kam se vydá. Například za potravou nebo pryč od sucha a jiných nepříznivých podmínek. V závěrečné fázi životního cyklu plazmodium vytváří plodničky, které pak vzhledově připomínají klasické houby.

Pastvina Ruckowitzschachten se rozkládá pod vrcholkem hory Falkenstein v těsné blízkosti Železné Rudy.

Objev hlenky nadchl i ředitelku Národního parku Bavorský les Ursulu Schuster: „Správa parku se intenzivně věnuje výzkumu hub už více než dvě desetiletí. Pro nás je důležité lépe porozumět rozmanitosti těchto organismů, jejich zásadní roli v ekosystému a interakcím s rostlinami a živočichy,“ uvedla Schuster. Tyto souvislosti jsou podle ní obzvlášť cenné v chráněné oblasti, kde se příroda ponechává vlastnímu vývoji. V posledních letech se v parku podařilo objevit mnoho vzácných druhů hub – některé úplně nově, jiné po dlouhé době znovu. „Ukazuje se, že filozofie nechat přírodu být přírodou přináší výsledky v podobě bohatých a cenných biotopů,“ doplnila.

Také mykolog Peter Karasch považuje objev za výjimečný. Podle jeho slov může být rozšíření této hlenky dalším důsledkem klimatické změny. „Změny klimatu už dnes v národním parku zanechávají viditelné stopy. Například vegetační sezona v Bavorském lese začíná zhruba o tři až čtyři týdny dřív než v 70. letech minulého století,“ vysvětluje. Pro chladnomilné druhy jako horská skelnatka, sedmikvítek evropský nebo drozd kvíčala, které obývají vrcholové partie, začíná být prostředí nevyhovující. Trubkovitá hlenka však patří mezi organismy, které naopak z rostoucích teplot mohou těžit a v Bavorském lese nově získávají vhodné podmínky k životu.

Vypravte se na obří vysokohorskou šumavskou pastvinu se stoletými stromy. Nebudete litovat

Sobota, 5. července 2025, 11:02ZprávySpolečnostKlatovsko

Vypravte se na výlet na nádhernou a pravděpodobně největší vysokohorskou pastvinu na německé straně Šumavy nedaleko od české hranice, kde se rozprostírá Bavorský les. Slavná pastvina Ruckowitzschachten se nachází jen nedaleko od Železné Rudy pod...