Rozhledna na Svatoboru stojí v neměnné podobě už 90 let, její stavba trvala pouhé tři měsíce

Vůbec první rozhledna vznikla na Svatoboru už v roce 1898. Měřila 25 metrů a zakončovala ji plošina s cimbuřím. O pouhých šest let později bylo nutné provést první úpravy a údržbu. Cimbuří dozdili a doplnili ho hromosvodem a dvanáctistěnnou lucernou pokrytou zinkovým plechem. Rozhledna tím narostla o tři metry. Stavaři ale nepoužili vhodné materiály a věž se začala naklánět. Odklon od kolmé osy v roce 1933 činil už 1,78 metru. Věž se tak pro návštěvníky uzavřela a 8. května 1934 ji střelmistr srovnal se zemí.

Bez typické rozhledny ale Svatobor dlouho nebyl. Podle návrhu stavitele Karla Houry vznikla za tři měsíce nová a vyšší, která stojí dodnes. Má přeš 31 metrů a vede na ni 182 schodů. Slavnostně se otevřela 12. srpna 1934. O pouhý jeden rok k ní přibyla i turistická chata s restaurací a 13 pokoji.   

„Celkový počet odpracovaných dní činil 1804, až 37 dělníků a 13 párů koní denně. Architekt Houra vykonal na vrch Svatobor ke staveništi celkem 65 cest autem Tatra H. Slavnostní otevření turistické chaty na Svatoboru se konalo za veliké účasti obyvatelstva Sušice a širokého okolí a představitelů města, okresu a hostů z Prahy,“ uvádí samotné město Sušice.

Svatobor je opředen mýty o obětišti

Se Svatoborem se pojí mýtus starověkého obětiště. Býval to posvátný háj tvořený prastarými duby. „Z nemnoha zmínek vyplývá, že tyto posvátné háje sloužící k soudním účelům byly zasvěceny Perunovi, mocnému válečnému bohu hromu. Prostor háje se považoval za léčivý. Nemocní tu zavěšovali jako oběť božstvu kousky látek nebo části oděvů na větve, popřípadě ukládali pod stromy mince. V každém háji musel být pramen nebo potok, rovněž s léčivou mocí, v němž se lidé koupali i v zimě. Prostor svatyně nesměl být poskvrněn krví nepřítele,“ uvádí městští archiváři. Přímé doklady o slovanském kultu ale bohužel neexistují.

Nová rozhledna vznikla na rozvalinách té původní, zdroj: chatasvatobor.cz

V 18. století byla sice na Svatoboru nalezena soška muže s rozepjatými pažemi, ale podrobnějším průzkumem se ukázalo, že nešlo o pohanského bůžka, ale o gotický svícen. Fakt, že ale zřejmě byl Svatobor osídlen již v dávné historii, dokládají nalezené stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné. Její model najdete v sušickém muzeu.

Tajemná jeskyně ukrývá poklad

„Někde ve svazích Svatoboru nad Sušicí je mezi dvěma růžovými keři ukryt vstup do tajemné jeskyně, která vede do velké síně, rozdělené velkými krásně zdobenými sloupy. Tam je podle pověsti svatoborský poklad, ze kterého by mohla být Sušice třikrát postavena znovu ve vší své kráse,“ tak praví jedna z pověstí o ukrytém bohatství. Vchod do jeskyně údajně objevil jeden stařec. Byla tam ale voda, proto se rozhodl, že se tam později vrátí. Během toho ale onemocněl a své tajemství předal přátelům. Ti ovšem vchod do tajemné jeskyně nikdy nenašli.

Stejně jako v hoře Blaník dříme české vojsko, tak i v nitru Svatoboru je podle pověstí skryta opora města Sušice proti jejím nepřátelům. „Když přitisknete ucho k zemi, uslyšíte ji. Podle staré legendy je v hoře ukryto veliké jezero, kde žijí tvorové podobní mořským pannám. Mořské oko, bezedná studánka na úpatí hory, hlídá, kdy přijde čas. Pak protrhne jezero bok Svatoboru a vyplaví všechny nepřátele ze země ven, aniž by ublížilo jen jedinému ze Sušičanů,“ říkají pradávné báje.