Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu se obává toho, že případná stavba více jaderných bloků v ČR výrazně zvýší požadavky na množství radioaktivních odpadů, které má úložiště pojmout. Vláda rozhodnutím z minulé středy poptat po firmách EDF a KHNP závazné nabídky až na čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva. Řekl to Michael Forman, starosta Horažďovic (Občané HD) a mluvčí platformy, která sdružuje obce a spolky ze všech čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu úložiště v ČR. Finální místo má být jasné v roce 2028.
„Budou-li čtyři nové bloky a k nim deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ, a ještě se prodlouží provoz stávajících jaderných elektráren, výrazně naroste množství vysoce radioaktivních odpadů. S opětovným využitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá," uvedl Michael Forman. Negativní dopady tak budou podle něj větší, přitom obce nemohou o umístění úložiště rozhodovat.
Podle platformy bude Sněmovna znovu schvalovat zákon o úložišti zřejmě už v tomto týdnu. Vláda do něj původně navrhla spolurozhodující roli obou komor Parlamentu o výběru finální lokality, poslanci to ale loni 15. listopadu vyškrtli a požadovali, aby ho schvalovala jen vláda. Senát jim ale 20. prosince návrh vrátil. Platforma stále trvá na tom, aby s umístěním úložiště souhlasily také dotčené obce.
Pro výrazný rozvoj jaderné energetiky bude podle platformy nutné najít mnohem větší neporušený horninový masiv, než se plánovalo. V něm bude třeba vyrubat víc chodeb, dopady těžby budou výraznější, transporty a překládání odpadů potrvají delší dobu, uvedla platforma.
„Současná vláda nejenže dosud nedokázala transparentně vyřešit místo pro ukládání vyhořelého jaderného paliva, ale dělá další zásadní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. V době, kdy se řeší bezpečnost a decentralizace energetických zdrojů, to zřejmě není cesta úplně správným směrem. Jde o politické rozhodnutí, ne o odborná hlediska," řekl Forman.
Podle Petra Kláska, který je za lokalitu Březový potok na Horažďovicku pověřený k jednání o úložišti, má být stavba na ploše 306 hektarů v hloubce až jeden kilometr, diskutuje se o zvětšení na 500 hektarů, tedy na 850 fotbalových hřišť. Povrchový areál a překladiště má stát na 20 hektarech. Pro úložiště asi za 110 miliard Kč se budou prověřovat kromě Březového potoka ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína. Povolení ke geologickým vrtům má brzy vydat ministerstvo životního prostředí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Lidem, kteří brání výstavbě bezpečného úložiště jaderného odpadu, bych zkrátil dodávky elektřiny v poměru odpovídajícím podílu výroby a dodávek elektřiny z jaderných elektráren, protože součástí procesu výroby elektřiny z jádra je také uložení jaderného odpadu. Chápu, že ne každý musí znát technické detaily řešení úložiště, měl by však respektovat, že jeho návrh zodpovědně zpracovávají odborníci a nikoli hysterií stižení odpůrci jaderné energie.
