Účastník protinacistického za druhé světové války i protikomunistického odboje po roce 1948 František Wiendl slaví dnes 31. prosince 100 let! Po roce 1948 pomohl uprchnout za hranice několika desítkám osob pronásledovaných režimem, v roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 18 let. V uranových dolech strávil šest let, amnestie se dočkal až v roce 1960. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
Rodák z Klatov vystudoval průmyslovou školu stavební v Plzni a po vojně nastoupil u stavební firmy Virth a Mašková. Za druhé světové války se jeho rodina zapojila do boje proti okupantům. „Otec byl ve skupině Úvod, kterou se ale podařilo Němcům rozbít. Pozatýkali spoustu lidí v celém protektorátu. Otec měl tehdy štěstí, že zatčení unikl, a tak později založil v Klatovech skupinu Lidice. Ta byla spolu s dalšími skupinami počátkem roku 1945 sloučena pod skupinu Niva, jejímž členem jsem byl také. Měl jsem za úkol sehnat mládež. Právě zde jsem se setkal s lidmi, s nimiž jsem po válce spolupracoval," vzpomínal jednou Wiendl.
„V březnu 1948, poté co byl Jan Masaryk vyhozen z okna, a já jsem přesvědčen o tom, že to byla vražda, jsme se sešli s kolegy ze druhého odboje a založili jsme skupinu," řekl. K ilegálnímu přechodu československé státní hranice na Šumavě pomohl 28 osobám, spolupracoval i s později popraveným agentem–chodcem Aloisem Suttým. „Převáděli jsme mezi Červeným Dřevem a místem, které se dnes jmenuje Liščí. Převedli jsme i generála Podlezla, který nesouhlasil s komunismem, byl zavřený a podařilo se mu utéci komandu,“ popisoval.
V roce 2008 obdržel Wiendl řád T.G Masaryka III. třídy, zdroj: archiv pamětníka (Post Bellum)V listopadu 1949 zradil převaděčskou skupinu bývalý partyzán a umožnil StB nastražit past, do níž byl František Wiendl chycen. Byl zatčen, uvězněn a mučen. Za tuto svoji činnost byl v roce 1950 spolu s dalšími 13 osobami odsouzen za velezradu v soudním procesu k 18 letům vězení. Šest let prožil na nucených pracích v jáchymovských uranových dolech, čtyři roky pak strávil ve vězeňské projekční skupině na Pankráci. V roce 1960 byl podmínečně propuštěn.
Po návratu na svobodu měl štěstí, že narazil na dobré lidi, kteří se nebáli a dali mu práci u tehdejšího Stavebního podniku Klatovy. „Kamarádi sice byli v komunistické straně, ale pomohli mi. Mohl jsem tak dělat v projekci, a to až do důchodu. V roce 1968 jsme založili K 231, ale tato skupina měla jen krátké trvání. Já z toho oproti některým jiným vyšel náhodou se zdravou kůží, nepřišel jsem ani o práci a ani o funkci, protože tu jsem žádnou neměl," vzpomínal Wiendl, který se v roce 1965 oženil a má syna Jana.
Po roce 1989 byl on i jeho otec rehabilitováni a založili v Klatovech Konfederaci politických vězňů. Je čestným občanem města Klatovy a čestným předsedou Konfederace politických vězňů ČR.
