Stovky lidí očekávají jako obvykle organizátoři v sobotu 6. června od 10.00 hodin na místě zaniklé šumavské obce Zhůří. U známého památníku americké 90. pěší divize se uskuteční tradiční akce nazvaná Den svobody na Zhůří. Letos se mohou návštěvníci těšit i na výstavu fotografií nazvanou Prezident na Šumavě. Ty vznikly při loňské návštěvě prezidenta Petra Pavla u památníků ve Zhůří a v Grubergu. Chybět nebudou ani fotografie reportéra Plzeňské Drbny.

Nesmírně odvážnou, důležitou a jen málo známou misi podnikli ve dnech 26.–27. dubna 1945 dva američtí špioni hovořící plynule česky. U Holýšova pronikli za nepřátelskou linii, aby pro armádu generála George S. Pattona sbírali před postupem zpravodajské informace o přítomnosti německých jednotek ve směru na Plzeň. Získané informace pak sehrály důležitou roli při osvobození části západních Čech.

Ničivý nálet amerických bombardérů zdemoloval přesně před 80 lety rozsáhlý areál plzeňské Škody. Zbrojovka stále produkovala munici a zbraně pro německou armádu. Nálet byl unikátní v tom, že byl předem ohlášen v rádiu, aby se zabránilo civilním obětem. Tato informace šokovala letce, kteří se to dozvěděli během letu. Bylo jim jasné, že se na ně připraví protiletadlová obrana. Při náletu zahynulo v továrně šest osob. O život přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během mise ale zahynuly i desítky amerických letců.

Znáte vesmírné pero, které astronauti používají při svých cestách do vesmíru už téměř 60 let? Zázračné pero bylo součástí vybavení i během prvního přistání člověka na Měsíci. Jako jediné dokáže psát díky unikátní technologii i ve stavu beztíže. Odhadovanou životnost má 100 let. Plzeňská Drbna si toto pero vyzkoušela. Od roku 1969 má jedno takové pero v majetku rodina Zdeňka Roučky. I po 57 letech skutečně stále krásně píše.

Skutečnou legendou mezi šumavskými chatami byla Juránkova chata z roku 1922, která stávala na vrcholku hory Svaroh v nadmořské výšce 1330 metrů. Jednou vyhořela, podruhé ji Němci odstřelili a zapálili, ale pokaždé dokázala jako bájný Fénix vstát z popela. Definitivně ji zlikvidovali až komunisté v padesátých letech, kdy byla zbořena. Dodnes se lidé s úctou chodí dívat na trosky a rozvaliny, které z kdysi slavné chaty na Svarohu zůstaly. Stala se i symbolem Železné opony.

Stovky lyžařů z české strany Šumavy dnes denně vyrážejí lyžovat na sjezdovky na německém Velkém Javoru. Ten je s nadmořskou výškou 1456 metrů nejvyšší horou Šumavy. Od česko-německé hranice v Železné Rudě–Alžbětíně je to na parkoviště u lanovky pouhých osm kilometrů. První sedačková lanovka na Javoru začala fungovat už v roce 1949. Jako sedačky tehdy sloužila letecká sedadla z nedokončených stíhaček Messerschmitt. Česká klientela se v zimní sezoně na Velkém Javoru dlouhodobě pohybuje lehce nad 30 procenty.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Ničivý nálet amerických bombardérů zdemoloval přesně před 80 lety rozsáhlý areál plzeňské Škody. Až do osudného náletu 25. dubna 1945 zbrojovka na území protektorátu produkovala stíhače tanků, děla i munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava na řadě míst stále ještě naplno běžela zbrojní výroba. Nálet byl unikátní v tom, že byl předem ohlášen v rádiu, aby se zabránilo civilním obětem. Tato informace šokovala letce. Bylo jim jasné, že se na ně připraví protiletadlová obrana. Při náletu zahynulo v továrně šest osob. O život přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během mise ale zahynuly i desítky amerických letců.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Ničivý nálet amerických bombardérů zažil rozsáhlý areál plzeňské Škody přesně před 78 lety. Zbrojovka na území protektorátu až do osudného náletu 25. dubna 1945 produkovala stíhače tanků, děla a munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava se na řadě míst vyrábělo až do úplného konce! Při předem ohlášeném náletu zahynulo v továrně šest osob, o život bohužel přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během této mise zahynuly i desítky amerických letců.