Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Asi největší nápor od svého středečního otevření zažívalo v sobotu plzeňské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém obchodním domě Prior nedaleko hlavního vlakového nádraží. Shodují se na tom oslovení dobrovolníci i hasiči, kteří tam pomáhají. Zatímco úředníci v prvním patře vyřizují nepřetržitě uprchlíkům doklady k pobytu a registraci zdravotního pojištění, po schodech a před budovou se celý den táhne dlouhá fronta, v níž ženy, děti i muži všech věkových kategorií čekají, až na ně přijde řada.

Maximálně ulehčovat těžkou situaci válečným uprchlíkům se snaží město Plzeň. Řeší s nimi řadu situací. Velkou oporou je pro ženy s dětmi nejen při čekání na vyřízení dokladů, ale i při hledání ubytování či zajištění hygienických potřeb a podobně. Řeší už také zápisy dětí do škol. Na maximum je vytížena řada městských odborů, od sociálních služeb, přes odbor dostupného bydlení, školský odbor, odbor bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení a další.

Státní veterinární správa (SVS) nedoporučuje přivážet z Ukrajiny psy neznámého původu. Mohou do ČR zavléct vzteklinu a další nebezpečné nákazy. Pokud se pro to lidé přece jen rozhodnou, měli by předtím kontaktovat příslušnou krajskou veterinární správu a řešit s ní přesun zvířat individuálně. Novináře o tom informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Více než padesát ukrajinských dětí může docházet do školek na území prvního městského obvodu v Plzni. Dohodlo se na tom jeho vedení. Kromě mimořádného navýšení kapacit rozhodl úřad také o tom, že zaměstná dvacet uprchlíků na úklidové práce. Na rodiny s dětmi prchajícími před válkou myslí také plzeňská zoo, která jim nabízí vstupné za symbolickou jednu korunu.

Situaci na Ukrajině napjatě sledují také nemocnice Plzeňského kraje, které mají ve svých řadách několik zahraničních zaměstnanců. Někteří z nich se rozhodli vrátit domů, další nad tím uvažují. Naopak ti, kteří čekají na své příbuzné se také dočkají pomoci. Zdravotnická zařízení už připravují seznamy vhodných pracovních míst a mají také kapacity, aby příchozím poskytli ambulantní i lůžkovou péči

V předstihu je zatím stavba Západního obchvatu Plzně, která je největší silniční stavbou Plzeňského kraje za 2,2 miliardy Kč s DPH. Řidiči by po něm měli začít jezdit už koncem tohoto roku. Smluvní termín dokončení je konec března 2023. Vinou válečného konfliktu na Ukrajině, kdy hrozí problémy s nedostatkem ukrajinských zaměstnanců, se ale může dokončení stavby posunout. Stavbaři zatím ovšem jedou podle plánu, i když jim odcházejí Ukrajinci.

Po příjezdu do Česka se musí Ukrajinci do tří dnů zaregistrovat na cizinecké policii. I proto se před pobočkou v Jagelonské ulici v Plzni tvoří dlouhé fronty. V zimě tam dneska dopoledne čekalo zhruba 150 Ukrajinců. Lidé prchající před válkou přicházejí také lidé do krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) u nádraží a na cizineckou policii na Slovanské aleji. Jen včera takto žádalo o pomoc přes 500 Ukrajinců.

Dodržování pobytového režimu cizinců kontrolovali příslušníci cizinecké policie společně s policisty na Domažlicku. Právě tam se v posledních letech nejčastěji vyskytují nelegálně pobývající cizinci. Policisté zkontrolovali na Domažlicku celkem devět ubytovacích zařízení.

Studenti, absolventi i zaměstnanci Fakulty pedagogické (FPE) Západočeské univerzity v Plzni pomohou ukrajinským rodinám s péčí a výukou jejich dětí. Databáze čítá velké množství dobrovolníků a nadále se rozšiřuje. Do západočeské metropole už dorazily stovky válečných uprchlíků.