Do zelených kontejnerů mohou Plzeňané nově vyhazovat také plechovky od nápojů, konzervy nebo kovová víčka. S takzvaným multikomoditním odběrem přišlo město, aby zjednodušilo třídění odpadu a zároveň zvýšilo podíl recyklace. Podle magistrátu je západočeská metropole první v republice, která to umožňuje.

Zájem o darování nepoužívaného oblečení je velký. Podle průzkumu neziskové organizace Oděvní banky má až 86 procent respondentů zájem, aby nepotřebný textil našel další využití. Problém ale nastává v tom, kam takové věci nosit. Pomoci by v tom měla nová mapa Obleč Plzeň, díky které lze najít jednotlivá kontejnerová stání, charitativní obchody nebo opravny oděvů.

Během února zmizí z ulic Plzně hnědé popelnice na bioodpad. Důvod je prostý. Lidé do nich hází všechno možné, třeba plastové lahve, pytlíky a výjimkou nejsou ani hadry. Takový odpad už není možné roztřídit a místo do kompostárny směřuje rovnou na skládku. Společnost Čistá Plzeň proto rozmístí více velkoobjemových kontejnerů, kde bývá bioodpad kvalitní, a bude je častěji vyvážet. Zájemci si také mohou objednat své vlastní hnědé popelnice.

Rozhodnutí vlády nepokračovat v přípravě zákona o zálohování PET lahví a nápojových plechovek vyvolalo rozdílné reakce mezi ekologickými organizacemi, zástupci průmyslu a obcí. Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu.

Co patří do hnědých popelnic? Odpověď na tuto otázku není složitá, přesto mnoho lidí znehodnocuje bioodpad věcmi, které do něj rozhodně nepatří. Důkazem je i nové video, které zveřejnila společnost Čistá Plzeň. Na záznamu je vidět, že se mezi zbytky ovoce, zeleniny či listí válí množství plastů nebo dokonce hadry. Město chce kvalitu bioodpadu zvýšit. Lidé si proto mohou objednat vlastní nádoby a platit pouze za jejich svoz. Do budoucna by totiž měly hnědé popelnice z ulic města zmizet.

V loňském roce vyprodukovaly firmy v Česku o více než čtyři procenta více obalů. Díky zodpovědnému přístupu Čechů se jich ale větší množství také vytřídilo a zrecyklovalo. Podle dat autorizované obalové společnosti EKO-KOM každý Čech v loňském roce vytřídil v průměru přes 88 kilo odpadů. K recyklaci nebo energetickému využití jich tak bylo předáno více než 89 procent.

České domácnosti se minulý rok opět zlepšily v třídění obalů. Do barevných popelnic už odpad odnáší 75 procent lidí. Každý vytřídil přes 75 kilo, nejvíc z toho papíru, pak kovů, plastů, skla a nejméně nápojových kartonů. K dispozici už mají skoro milion kontejnerů a dalších nádob.

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v Česku je podle Iniciativy pro zálohování nevyhnutelné. „Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším podmínkám,“ říká Kristýna Havligerová z iniciativy. Nejen o tom, jak by celý systém mohl v případě zavedení fungovat a jaká je ideální výše záloh, se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Poslední průzkum společnosti Ipsos potvrzuje, že pro zálohování PET lahví a plechovek jsou tři čtvrtiny Čechů. Podle lednových čísel se oproti číslům z průzkumu v listopadu loňského roku snížil podíl přesvědčených odpůrců z desetiny na pouhých šest procent. V podpoře zálohování je pro Čechy podstatná také řada dalších faktorů.

Jednorázové elektronické cigarety jsou mezi kuřáky hitem posledních let. Více než polovina z nich ví, že po dokouření patří vybitá zařízení do nádob určených pro ekologickou likvidaci. I přesto ale téměř 80 procent kuřáků vyhazuje použité elektronické cigarety do směsného odpadu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ecobat, která se v Česku na sběr všech odpadních baterií, jejich třídění a následnou recyklaci, zaměřuje.