Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Křehké rýžové chlebíčky patří k oblíbeným svačinkám i pro ty nejmenší – některé krekry lze nabídnout už půlročním dětem. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře extrudované plátky, kroužky a křupky s rýžovou moukou, aby zjistil, jak jsou na tom s nežádoucími látkami. Laboratoř hledala vysoce toxický arzen, pesticidy i plísně.