Tradičním zimním sportům nepřála na Šumavě letošní mírná zima a lidé proto hledali další možnosti, jak si zpestřit pobyt na horách. Výrazně se proto zvýšila lednová a únorová návštěvnost jeleního výběhu a výběhu s rysy v Návštěvnickém centru Kvilda.  

Kašperské Hory, třetí největší vlastník městských lesů v ČR, budou mít příští rok vinou kůrovcové kalamity výrazně nižší rozpočtové příjmy. Zatímco v minulých letech zajišťovaly lesy zhruba čtvrtinu, letos to bude kvůli velmi nízkým cenám dřeva výrazně méně, řekla starostka Bohuslava Bernardová (BEZPP, SNK Nové Kašperské Hory). Dřevo leží v lesích a nikdo ho nechce.

Sousední národní parky Šumava a Bavorský les už pět let intenzivně spolupracují. Mají společné projekty, vyměňují si zkušenosti i strážce. Parky si dnes rozumí jako nikdy předtím, což pomáhá sousedským vztahům i turismu, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kooperují v odborné rovině, v rozvojových projektech i v propagaci.

I 30 let poté, co se otevřela Šumava turistům, stále přibývá návštěvníků. Hned první léto po dubnu 1990, kdy na hranicích zmizely ostnaté dráty, zažila oblast obrovský nápor. Do roku 1994 se to zklidnilo, lidé se nasytili, posledních 20 let ale návštěvnost opět stoupá. Národnímu parku Šumava (NPŠ), oblasti o ploše 681 kilometrů čtverečních, přinesly minulé roky kvanta cyklistů, přetížené turistické cíle i rozpad vesnických komunit. Řada krásných míst je ale stále neobjevených, přes hranici do Bavorska lze projít na většině území, a to bez povolení a bez drátů.

Členové spolku Šumavské cesty z Plzně začnou koncem srpna pracovat na obnově kaple sv. Šebestiána v zaniklé obci Stodůlky u hranic na Klatovsku. Vznikne tam památné místo na vesnici, která měla ještě před 100 lety druhý největší katastr po Praze, a na soužití Čechů a Němců. Nadšenci spolupracují s Národním parkem Šumava (NPŠ) a obcí Prášily. Nevznikne celá kaple, ale jen její půdorys vytažený do výšky 40 centimetrů, řekl Pavel Bečvář ze spolku Šumavské cesty.

Sportovní areál Ski&Bike Špičák opravuje nerovnosti na svazích a erozní rýhy na sjezdovkách speciální kompostem z luk v Národním parku Šumava. Jeho složení je vyladěné se správou CHKO Šumava. Nesmí například obsahovat zárodky rostlin, které do této oblasti nepatří. Před dvěma roky tak na Špičáku poprvé upravili dolní část rodinné sjezdovky Spodní Šance, dnes se pustili do jednoho z úseků sjezdovky U Zalomeného. Rovnější terén sjezdovek, porostlý travou, znamená pro areál mimo jiné úsporu vody při zimním zasněžování technickým sněhem, řekl ředitel areálu Vladimír Kasík.

Správce šumavského národního parku trápí neukáznění turisté, kteří se i přes přísný zákaz koupou v unikátních ledovcových jezerech. Poškozují tak jejich křehký ekosystém. Na Šumavě je osm ledovcových jezer - pět na české a tři na německé straně. Jezera Laka, Plešné, Prášilské, Černé a Čertovo navštěvují ročně desetitisíce lidí. Strážci parku při každé kontrole v těchto územích rozdají několik pokut, které mohou jít až do tisíců korun. Letos u jezer a v jejich okolí zvýší dohled, řekl dnes mluvčí parku Jan Dvořák.

Ekologické organizace i správa Národního parku (NP) Šumava jsou proti plánům podnikatele, bývalého cyklokrosaře Romana Kreuzigera stavět v bývalé šumavské obci Zhůří. Třiapadesátiletý Kreuziger tam chce postavit ekofarmu se zázemím. Vliv projektu na životní prostředí nyní posuzuje proces EIA, do něhož podali připomínky jednotlivci i ekologické organizace. K záměru se staví negativně i park. Novinářům to řekli mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos a mluvčí parku Jan Dvořák. Kreuziger je přesvědčený o tom, že EIA vyzní v jeho prospěch a projekt částečné obnovy Zhůří bude moci realizovat.

Letecké snímky nejodlehlejších míst šumavského národního parku připomínají záběry z postapokalyptického filmu. Bohužel jde o smutnou realitu, která je způsobena kůrovcem. S ním se Šumava historicky potýká už více než 150 let. Velkým problémem se ale kůrovec stal především v roce 2009 po řádění orkánu Kyrill, přiznává jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.