Nedávné přejmenování ulice Sirková na Ukrajinskou nenechalo v klidu neznámého autora. Ten nelenil a nové cedule umístěné na nárožích ulice v centru Plzně přelepil českou vlaječkou s nápisem "Česká." Čin okamžitě vyvolal bouřlivé reakce na sociálních sítích. Podobně tomu bylo v polovině března poté, co někdo přestříkal betonový nápis PLZEŇ na okraji města do ukrajinských barev. O několik dní později už dostal nápis barvy české státní vlaky.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Přejmenování ulice Sirková na Ukrajinská schválilo ve středu zastupitelstvo centrálního plzeňského městského obvodu. Jde o ulici, která se nachází v samotném srdci Plzně a je kolmá na ulici U Prazdroje.

Na den přesně po třiceti letech si připomněli zástupci Plzeňského kraje a Bavorska opětovné zprovoznění hraničního vlakového nádraží Železná Ruda – Alžbětín. Zmáčknutím tlačítka zvedl 2. června 1991 tehdejší německý kancléř Helmut Kohl návěstidlo a symbolicky tak otevřel vjezd do vlakového nádraží Alžbětín, které bylo během komunistické vlády uzavřeno.

Plzeňské ulice a změny jejich názvů od konce 19. století do současnosti popisuje nová kniha Plzeňský uličník, kterou vydalo místní nakladatelství Starý most. V Plzni je 1210 pojmenovaných ulic, sadů, náměstí a nábřeží, z toho přibližně polovina byla alespoň jednou přejmenována. Rekordmanem v tomto ohledu je dnešní Americká třída. Její dvě dřívější části postupně vystřídaly deset různých názvů. Změny často souvisely s politickým režimem. Autorka Kateřina Fantová při tvorbě uličníku vycházela z projektu Archivu města Plzně, který vede internetovou encyklopedii města.