Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Práce plzeňských městských strážníků je mnohdy velmi pestrá. Tentokrát pozornost hlídky upoutal čtyřicetiletý cizinec, který se choval velmi podezřele. Neustále se otáčel a evidentně něco schovával pod bundou. Policisté rychle odhalili, že muž nese velký dřevěný kříž. O poznání akčnější zásah měli také strážníci z odchytové skupiny, jenž s pomocí hasičů zachraňovali holuba uvízlého za oknem katedrály.

Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Betlémské světlo tradičně do České republiky přivezli skauti, kteří si plamínek převzali na česko-rakouské hranici v Břeclavi. V západočeské metropoli symbol Vánoc přivítají mší svatou v katedrále sv. Bartoloměje ve čtvrtek ráno. Plzeňané si budou moci zajít pro plamínek na šest míst po celém městě. Někde však bude nutné přinést si vlastní lucerničku.

Do České republiky dorazilo Betlémské světlo. Tradičně jej přivezli do země skauti, kteří si plamínek převzali na česko-rakouské hranici v Břeclavi a s lucerničkami jej předali brněnskému biskupovi v katedrále svatého Petra a Pavla. Jeden ze symbolů Vánoc se nyní bude rozvážet do dalších českých a moravských kostelů.

Asi téměř každý zná legendární větu, kterou měl pronést před svou popravou v Plzni v listopadu roku 1695 vůdce chodského povstání Jan Sladký Kozina. Nenáviděného šlechtice Lomikara pozval do roka a do dne na boží soud a ten téměř do roka a do dne od popravy skutečně zemřel. Pochován byl v kryptě kostela v Klenčí pod Čerchovem. A právě v Klenčí teď prošla celkovou rekonstrukcí známá Lomikarova Boží muka z roku 1680.

Dnes je Velikonoční pondělí. V křesťanské tradici sice následuje po neděli zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k dnešku se už žádná křesťanská oslava ale neváže. Velikonoční pondělek patří převážně lidovým zvykům, které jsou spjaté s končící zimou a začínajícím jarem. Letošní koledování bude ale podobně jako loni ovlivněné protiepidemickými opatřeními.

Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Letos ale stejně jako před rokem oslavy svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

Štědrý den je za námi a nastává první svátek vánoční. V kalendáři zvaný jako Boží hod, jinak je nazýván také jako Slavnost Narození Páně. Dnes by neměl nikdo pracovat, mělo by se rozjímat a odpočívat.