Poťouchlý Hurvínek poprvé promluvil k publiku před sto lety na jevišti loutkového divadla v Plzni. Od té doby se stal neodmyslitelnou součástí české kultury i světového loutkářství. Jeho první podobu vyřezal plzeňský řezbář Gustav Nosek pro Josefa Skupu, který jej spojil s již vystupujícím Spejblem. Tak vznikla nesmrtelná dvojice, jež baví celé generace diváků. V Plzni má Spejbl s Hurvínkem několik soch a ve skleněné podobě se Hurvínek dokonce podíval i do vesmíru. Historii legendárních loutek teď připomíná výstava v Západočeském muzeu.

Přesně před sto lety se světu představil prostořeký Hurvínek. Stalo se tak 2. května roku 1926 na jevišti loutkového divadla v Plzni. Jeho duchovní otec, loutkář Josef Skupa, ho toho dne uvedl na scénu jako parťáka Spejbla, na svou dobu netypickou loutku bručouna ve fraku. Od té doby lidé Hurvínka milují. V Plzni má tato dvojice několik soch a ve skleněné podobě se Hurvajs dokonce podíval i do vesmíru.

Velké uši, holá hlava a plandavý frak jsou nejvýraznějšími rysy, podle kterých dospělí i děti poznají jednu z nejslavnějších českých loutek, taťuldu Spejbla. Letos na podzim uplyne přesně sto let od chvíle, kdy se díky plzeňskému loutkáři Josefu Skupovi poprvé představil divákům.