Lídr hnutí SMS Karel Leškovský v rozhovoru ostře hodnotí stav české ekonomiky, kterou přirovnává k letu v luxusní třídě, ale s rizikem pádu. Upozorňuje na jednostrannou závislost na Německu, odmítání spolupráce s Čínou či ignorování zemí BRICS. Kritizuje současnou politickou reprezentaci za neschopnost vytvořit podmínky pro růst a přilákání kapitálu. Zároveň volá po větší odpovědnosti soudců a odmítá plošné navyšování vojenského rozpočtu bez reálných analýz.

Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2 734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Reálná mzda se podle analytiků snížila na úroveň roku 2017. Letos začne podle nich zase růst.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Češi za rok vytřídí desítky kilogramů odpadu a stále více z nich považuje třídění za samozřejmou záležitost. Takový závěr vyplynul z výsledků systému společnosti EKO-KOM, který podrobně zmapoval problematiku za uplynulý rok. Minulý rok byl z pohledu množství vytříděného materiálu rekordní i díky tomu, že sběrné nádoby jsou pro lidi stále dostupnější.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Na funkci náměstka hejtmana Plzeňského kraje pro oblast ekonomiky, investic a majetku rezignoval Roman Zarzycký (ANO). Odchod z této funkce avizoval po zářijových komunálních volbách, kdy se stal primátorem Plzně. V souvislosti s odchodem Zarzyckého z vedení kraje došlo i k dalším personálním změnám v krajské radě.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Někteří výrobci potravin se chystají zdražit své výrobky až o desetinu. Důvodem je nejen rekordní inflace, ale také rostoucí ceny surovin, energií, obalů a výdaje na platy zaměstnanců. Pomalu už se to promítá i do cen na pultech a v regálech obchodů.

Co nás čeká poté, co se alespoň dílčím způsobem vypořádáme s koronavirem? Bude to krize, nebo růst? Názory ekonomů se liší, pohledem personálních oddělení je zatím důvod k optimismu.