Pochodem z Pačejova do Manětic na Klatovsku včera lidé opět podpořili protest proti záměru státu umístit do lokality Březový potok hlubinné úložiště jaderného odpadu. Obce jsou jednoznačně proti a podnikají všechny možné kroky, aby se postupu státu bránily, řekl starosta Horažďovic a mluvčí Platformy proti úložišti Michael Forman (nez.). Lokalita Březový potok patří mezi čtyři vytipované, které stát určil k dalšímu průzkumu pro vznik jaderného úložiště.

Stovky lidí přišly v Plzni podpořit nezávislost České televize a Českého rozhlasu. S transparenty, bubny a píšťalkami se účastníci vydali z náměstí T. G. Masaryka směrem na náměstí Míru před sídlo Českého rozhlasu Plzeň. Touto akcí chtějí lidé vyjádřit svůj nesouhlas s radikální změnou ve financování médií, kdy by měl být jejich provoz krytý státním rozpočtem. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií.

Zhruba stovka lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají.

Také v Plzni se sešly stovky lidí, aby se zapojily do akce na podporu prezidenta Petra Pavla, za bezpečnost Česka a demokratická pravidla. V davu byly vidět transparenty vyjadřující podporu hlavy státu i hesla typu: Přerostlé dítě za ministra nechceme. Na akci vystoupili i umělci z Divadla Alfa.

Masové protesty z Prahy se v neděli přesunou do regionů. K iniciativě Milionu chvilek pro demokracii se zapojí také řada míst v Plzeňském kraji. Lidé přijdou na náměstí Republiky v Plzni vyjádřit nesouhlas s ministrem životního prostředí Petrem Macinkou (Motoristé). Připojí se také Domažlice, Klatovy, Sušice i menší obce, například Obora u Tachova se 160 obyvateli.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Přes 200 pěších a cyklistů včera na Klatovsku kolem Pačejova protestovalo proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu, které připravuje stát. Při následné tříhodinové diskusi shodně tvrdili, že všech deset dotčených obcí z lokality Březový potok v Pošumaví bude nadále proti plánované stavbě bojovat, a to až do roku 2030, kdy by mělo být místo vybráno ze čtyř vytipovaných lokalit v ČR. Shodli se, že nejlepší by bylo aktivitu státu zastavit a hledat alternativní řešení.

Ve Velkém Boru na Klatovsku se v sobotu sešli lidé na další protestní akci proti záměru vybudovat v oblasti Březový potok jaderné úložiště. Březový potok je jednou ze čtyř lokalit, které vláda pro svůj záměr prověřuje. Místní lidé jsou ale proti. V rámci akce Den proti úložišti proto blokovali průjezd obcí, když opakovaně s transparenty přecházeli silnici Plzeň - Horažďovice. Akce se ale obešla bez komplikací, zúčastnilo se jí asi 150 lidí.

Na dvouhodinovou protestní jízdu proti evropské i národní agrární politice vyrazilo dnes z Mrákova na Domažlicku 30 traktorů s českými vlajkami. Téměř kilometrová kolona směřovala na hraniční přechod Folmava. Na silnici I/26 do Německa vyjely stroje u České Kubice. Frekventovaný hlavní tah I/26 z Kubice na Folmavu nebyl uzavřený, ale doprava tam byla omezena. Na Folmavě se přidalo několik bavorských farmářů v osobních vozech, řekl ředitel domažlické Agrární komory (AK) Ludvík Jírovec.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.