V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Nechybí někomu pejsek v Pürbachu? S takovým komentářem sdílel Rakušan Rene Koppensteiner několik fotografií, které během pár hodin obletěly celou zemi. Na snímcích je vlk, který se toulá ulicemi vesnice v česko-rakouském příhraničí. Podobných setkání nyní přibývá.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Další náročnou zimu přečkala opět v o něco horším stavu nejslavnější šumavská ruina, bývalá knížecí hájovna v zaniklé obci Pustina nad Dobrou Vodou u Hartmanic. V domu bydlel až do své smrti legendární lékař Zdeněk Kostrouch, který byl známý tím, že za svými pacienty jezdil do širokého okolí na koni. Hostem v kdysi výstavním objektu býval v minulosti i prezident Edvard Beneš. Teď už se jen očekává, kdy opuštěný dům v žalostném stavu zcela podlehne přírodním živlům a zřítí se k zemi.

Společnost Westinghouse Electric Company a jadernou elektrárnu v jihočeském Temelíně pojí 30 let stabilní spolupráce. Už v roce 1993 se americký Westinghouse stal strategickým dodavatelem řídících a kontrolních systémů, čímž se nahradil původní plán instalovat zastaralejší ruské systémy. Smlouva z počátku 90. let pomohla společnosti Westinghouse vybudovat v České republice spolehlivou síť tuzemských partnerů, kteří dnes oplývají jedinečnými zkušenostmi v oblasti jaderného průmyslu. Vzájemnou spolupráci potvrdili na konci března zástupci polostátní firmy ČEZ, kteří se společností Westinghouse podepsali smlouvu o dodávkách jaderného paliva do jaderné elektrárny v Dukovanech od příštího roku.

Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Na oplátku dostávají od děvčat kraslice.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.