Čtrnáctitisícovému městu citelně chybí sál pro pořádání kulturních a společenských akcí. Do dvou až tří let by ale měl být tento problém již minulostí. Rokycanská radnice totiž přistoupila k projektu rekonstrukce bezmála 120 let staré sokolovny. Objekt je už roky uzavřený, neboť stropy a krovy napadla dřevomorka. S projektem rekonstrukce seznámí místní obyvatele samotní architekti a autoři vítězného návrhu.

Jak by propojili studenti architektury plzeňská sídla s okolním prostředním? Na tuto otázku odpovídá výstava, kterou mohou lidé spatřit na Palubě Hamburk u v hlavního vlakového nádraží. Projekt je výsledkem spolupráce Plzně a Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

K nepoznání se v těchto dnech mění původní kavárna v populárním plzeňském industriálním areálu DEPO2015, kde se konají kulturní akce. Právě teď se v kavárně vyklízelo původní zařízení, bourá se a maluje. Novinkou zcela nového designu kavárny bude i koncept otevřené kuchyně s přípravou jídla přímo před zraky zákazníků.

Klenot západočeské metropole a druhá největší stavba svého druhu v Evropě se 10. dubna opět otevře návštěvníkům. Řeč je o Velké synagoze, kde finišuje náročná rekonstrukcí za 100 milionů korun. Milovníci architektury se mohou těšit také na zpřístupnění Semlerovy rezidence z pera Adolfa Loose. Do ulic by se měl znovu dostat i oblíbený festival světla BLIK BLIK.

Kdyby Plzní neprošel Martin Stelzer, zcela jistě by vypadala o poznání jinak a kdoví, jestli by ji v zahraničí proslavil pěnivý mok. Právě on stojí za nejstaršími a dodnes fungujícími plzeňskými pivovary, do kterých přivedl sládka Josefa Grolla, jenž stojí za vznikem legendárního plzeňského ležáku. Stelzer postavil Saský most, starou synagogu a mnoho další staveb, okolo kterých denně prochází stovky Plzeňanů. Žádná z budov ale nenese cedulku s jeho jménem a komunisté dokonce nechali odstranit i stavitelův rodinný hrob.

S příchodem koronaviru stále více lidí hledá možnosti, jak utéct z města do přírody. Místo chat často zvažují pořízení karavanu nebo maringotky. Na výrobu domků na kolech se začínají specializovat i firmy a architekti, kteří dokáží malé domečky proměnit na útulné 2+kk. Takový domek pak stačí připojit za auto a odjet na zahradu nebo na místo určené ke kempování.

Adolf Loos v západočeské metropoli působil mezi lety 1907 až 1932 a vytvořil nejméně 13 interiérů. Do dnešních dnů se jich dochovalo osm a část z nich je i přístupná veřejnosti. Zájemcům je naposledy otevřená také speciální prohlídková trasa, která je zavede do nezrekonstruovaných prostor, a to do bytu rodiny Huga Semlera a apartmánu Richarda Hirsche

Plasy na Plzeňsku začnou příští rok opravovat za 18 milionů korun hrobku šlechtického rodu Metternichů, která je v majetku města. Chtějí ji turisticky propojit s hojně navštěvovaným areálem plaského kláštera. Hotová by měla být do roku 2023, kdy bude Metternichovo výročí, a měla by být atrakcí pro cizince, hlavně Rakušany. Stálou Metternichovskou expozici chystá do roku 2023 v klášteře v Plasích také Národní památkový ústav (NPÚ), a to v budově barokní prelatury, kterou teď opravuje za 150 milionů korun.

Novou fasádu, opravu přístupového schodiště, odvodnění, výměnu elektroinstalace i restaurátorské práce zahrnuje velká rekonstrukce cenného barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, kterou zahájilo Biskupství plzeňské. Dvouletá rekonstrukce národní kulturní památky přijde na zhruba 80 milionů korun, z 95 procent ji zaplatí dotace EU.

Obchodní dům Žďár v Rokycanech je přes 35 let trnem v oku místních obyvatel a mnozí se domnívají, že by Masarykovo náměstí vypadalo mnohem lépe, kdyby tam tato budova už dále nestrašila. Situace se ale brzy změní, neboť objekt prochází rekonstrukcí. Už v loňském roce vyměnili dělníci okna a dveře. Teď přišla řada na fasádu, která bude z kovu.