Nebe nad Letkovem ovládli letečtí akrobaté a připomněli, že Plzeň a její okolí patří ke kolébkám létání v Česku

Za závody v letecké akrobacii s názvem Radyňský looping stojí Aeroklub Letkov, který je založil ve spolupráci s Aeroklubem ČR a akrobatickou a plachtařskou školou Miloše Ramerta (GAC). „Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 11 soutěžících z několika aeroklubů z celé České republiky na akrobatických kluzácích Schleicher ASK 21 a bohužel jen dva soutěžící z domovského aeroklubu v motorové kategorii na akrobatickém speciálu Zlín Z-526,“ popisují pořadatelé.

Závodníci absolvovali dva soutěžní lety. Mezi kluzáky kategorie Sportsman zabodoval Václav Jakoubek z libereckého aeroklubu. Druhé místo bral Jakub Žiška za GAC a třetí příčku si přisvojil Lukáš Nalos z domovského AK Letkov. Druhá kategorie kluzáků Intermediate vynesla vítězství Janu Adamovi z GAC, druhý byl Petr Barták z pořadatelského Letkova a pro třetí místo si doplachtil Vít Svoboda z GAC. V kategorii Sportsman na motorových letadlech se utkali pouze dva soutěžící, oba z Letkova. První dolétl Tomáš Turek, druhý Jakub Taussik.

„Téměř okamžitě po skončení letošního ročníku soutěže byly započaty přípravy na následující ročník Radyňského lopingu, který by se měl uskutečnit koncem září 2024,“ doplňují pořadatelé.

Plzeň patří ke kolébkám létání v českých zemích

Piloti zároveň připomínají, že Plzeň a její okolí je s letectvím neodmyslitelně spjata. Například v roce 1910 sledovaly tisíce diváků na louce v Malesicích vůbec první leteckou show v Českém království. Do vzduchu se tam tehdy vznesl francouzský pilot Henri Jullerot na svém létajícím stroji Farman. Ukázka trvala sice pár minut, ale navždy se zapsala do historie létání v západních Čechách.

Henri Jullerot u svého stroje Farman, zdroj: archiv AK Letkov

Před 113 lety si České aviatické družstvo v Plzni pronajalo malesické dostihové cvičiště a počítali s tím, že budou stavět hangár. „Sdružení si najalo ve Francii pilota Jullerota. Ten nechal vlakem přivést rozloženého Farmana, plzeňský špeditér to koňmi odvezl do Malesic a tam to sestavili. Radnice postavila i malý hangár,“ popisoval před časem Plzeňské Drbně bývalý předseda Aeroklubu Plzeň Letkov Miroslav Neumann.

Den D přišel v neděli 22. května 1910. Farman se měl vznést do vzduchu kolem páté hodiny odpoledne. Foukal ale silný vítr, a tak se start odložil. O čtyři dny později už ale všechno klaplo na jedničku. Francouz během dvou ukázek, které trvaly necelých patnáct minut, vystoupal do výše osmdesáti metrů. To se do té doby nikomu nepodařilo. Diváky uchvátil několika manévry. Předvedl pět okruhů a osmiček. Za své úsilí ho přihlížející odměnili bouřlivými ovacemi.

„Tímto letem pro těch 5000 diváků se to bere jako počátek letectví v Plzni ve smyslu toho, že tam byli diváci, protože asi měsíc předtím letěl v Pardubicích inženýr Kašpar, ale ten uletěl jen 200 metrů ve výšce 20 metrů nad zemí. O rok později se ale proslavil tím, že provedl let z Pardubic do Prahy, do Chuchle. To jsou takové tři lety, které se považují za začátek letectví u nás," uvedl Neumann

Malesické letiště nemělo dlouhého trvání

Malesické letiště obstojně fungovalo. Připravovali se zde čeští piloti pod taktovkou instruktora Roberta Schweizera. Dlouhého trvání to ale nemělo. ,,Majitelům dostihového cvičiště začalo létání vadit, tak jim dali výpověď. Purkmistr Peták pak zařídil, že na Borech, kde cvičili vojáci tehdejší armády, dostali povolení a mohli tam začít létat. Tím se to přesunulo na Bory. A na podzim už tam létalo několik českých pilotů na letadlech vlastní konstrukce,“ dodává Neumann.

A tím zároveň začíná éra ikonického letiště Plzeň – Bory a Západočeského aeroklubu. Ten se postupně rozvíjel, rozmach klubu zastavila okupace Německem v roce 1939. Nacisté ukradli majetek aeroklubu a Čechům zakázali létat. Řada letců odešla bojovat do zahraničí, především do Francie a Británie.