Plzeň poskytla městské byty a finanční podporu třem pronásledovaným žurnalistům z Běloruska
Trojici běloruských novinářů, kteří museli z politických důvodů odejít ze své vlasti, pronajalo město Plzeň tři městské byty. Zemi vedenou diktátorem Alexandrem Lukašenkem opustili kvůli vlně stupňujících se represí namířených na nezávislá média a organizace. Nyní pracují z azylu. Kromě zajištění nájmu městského bytu Plzeň poskytla každému z nich i šek na 20 tisíc korun. S ohledem na bezpečnost se tají totožnost běloruských novinářů, kteří zůstávají v anonymitě.
„Uvědomujeme si, v jak těžké situaci jste. Málokdo si umí představit, co znamená se přes noc rozhodnout opustit svou rodinu, své blízké, svůj domov, vlast. Jsme rádi, že vám alespoň trochu můžeme pomoci tuto situaci ulehčit,“ řekl primátor Plzně Martin Baxa (ODS). Ten vyjadřuje solidaritu s běloruským lidem dlouhodobě. Před dvěma roky také spolu s náměstkem Michalem Vozobule (TOP 09) vyvěsili na plzeňskou radnici historickou běloruskou vlajku jako výraz solidarity se všemi, kdo se tehdy postavili proti Lukašenkovu režimu.
„Když jsme se před pár týdny začali bavit o alokaci městských bytů, na úrovni vedení i na úrovni úředníků jsme se setkali s nadšením, každý chtěl pomoci a také ochotně pomohl. A toho si velmi vážím,“ reagoval radní David Šlouf (ODS), který má ve své gesci bytovou oblast a spolu se svými kolegy vhodné byty pro běloruské novináře vytipoval a připravil.
„Jsme vám velice vděční za pomoc, za podporu. Naše situace je podobná, jako tomu bylo v Československu v roce 1968. Naše povstání také bylo potlačeno, ale nevzdáváme se a pokračujeme v boji. Doufám, že nebudeme muset čekat téměř půl století jako Češi, než si vybojujeme svobodu,“ uvedla jedna z běloruských žurnalistek, která našla azyl v Plzni.
Popsala situaci v médiu, pro které pracuje. Řada jejích nadřízených i kolegů je tvrdě stíhána, mnozí jsou vězněni, někteří i mučeni. „Aktuálně je za mřížemi v Bělorusku 28 novinářů,“ doplnil její kolega s tím, že žurnalisté jsou v Bělorusku v permanentním nebezpečí. V Plzni se trojice cítí v bezpečí, nicméně všichni mají obavy o své rodiny, které zůstaly v Bělorusku.
Pomoc Plzně ocenili i v zahraničí
Média a novináři v Bělorusku čelí bezprecedentním represím ze strany státu od prezidentských voleb v roce 2020. Běloruská asociace novinářů zdokumentovala přes 500 zadržení, stovky zatčení, pokut a desítky trestních případů a trestů odnětí svobody namířených proti reportérům, redaktorům a mediálním manažerům. V podstatě na každý nezávislý zpravodajský výstup reaguje režim policejním nátlakem, policejní prohlídkou redakcí i soukromých bytů, a konfiskací profesionálního vybavení novinářů.
Většina novinářů z nestátních médií byla již nucena přestat publikovat nebo uprchnout, aby mohla pracovat z exilu. V červenci 2021 spustil stát novou vlnu represí proti nezávislým médiím a organizacím. Bezpečnostní složky provedly během deseti dnů na 70 prohlídek redakcí a soukromých bytů zaměstnanců celostátních a regionálních médií. Výsledkem je, že další desítky novinářů, redaktorů a správců médií se připojily ke svým kolegům, kteří již byli ve vazbě. Obvinění jsou vesměs vykonstruována, novináři jsou zavíráni za „terorismus“, „špionáž“, narušení veřejného pořádku atd. Trest lze dostat i za sdílení nevhodného příspěvku na sociální síti.
„Pomoc města Plzně, které poskytlo ubytování pro tři běloruské novináře v nouzi, je vysoce oceňována nejen našimi běloruskými kolegy, ale i v jiných zemích je vnímána jako způsob, jak projevit dobrou vůli v praxi a dokázat, že i politici si uvědomují zásadní význam nezávislých médií pro demokracii,“ uvedl Mogens Blicher Bjerregård, prezident Evropské federace novinářů.
