Ve věku 77 let zemřel bývalý ředitel Divadla J. K. Tyla Mojmír Weimann
Režisér, dramaturg a publicista. To byl Mojmír Weimann, který se stal prvním porevolučním ředitelem plzeňského divadla, jež vedl v letech 1990 až 1996. Během svého působení v Plzni režíroval opery, operety a muzikály. Z Plzně jeho kroky vedly do Národního divadla v Brně, kde působil až do roku 2002. V posledních letech se aktivně věnoval publikační činnosti.
Mojmír Weimann se narodil 12. listopadu 1943 v Třebíči. Pocházel z rodinného prostředí spjatého s divadlem, a tudíž od dětství považoval za samozřejmost, že se také bude věnovat divadlu. Jeho babička byla operní subretou a tatínek, středoškolský profesor, se aktivně věnoval třebíčským ochotníkům.
V Brně absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudoval anglický a ruský jazyk a divadelní vědu. V roce 1966 nastoupil jako dramaturg do Slezského divadla v Opavě, kde se později stal uměleckým šéfem. Poté směřoval do Státního divadla v Ostravě. Od roku 1980 působil v Hudebním divadle Karlín, spolupracoval i se Semaforem.
Na Plzeň rád vzpomínal
V roce 1990 zasvětil svůj profesní život Plzni, kde působil šest let. Divadlu zůstal věrný po celý svůj život, v posledních letech se aktivně věnoval publikační činnosti. Největší pozornost však věnoval dějinám a osobnostem plzeňského a brněnského divadla.
Na své působení v Plzni rád vzpomínal, například v knize Plzeňská zastavení – Ohlédnutí divadelního principála. V publikaci Plzeň a divadlo propojil historii a vzájemný vliv plzeňského divadla s dějinami města v období od 19. století do roku 1989. Tento vliv považoval v kontextu ostatních měst za naprosto ojedinělý.
Pro Plzeňany připravil ve spolupráci s magistrátním odborem kultury několik výstav. Například Hvězdy stříbrného plátna a Plzeň, Plzeňské divadlo v době první republiky a Miroslav Horníček 100 let. Podle plzeňských divadelníků byl Weimann známý svým neutuchajícím elánem a laskavým a inteligentním humorem.
