Nález uhynulého orla mořského na Tachovsku nahlásil jeden rybář plzeňské záchranné stanici živočichů. Kroužkovaného krále nebes našel na levém břehu Hamerského potoka nedaleko Plané na Tachovsku. Jak se později ukázalo, jednalo se o desetiletého orla. Spolu se svým sourozencem vyrůstal na hnízdě, kde byla nalezena i utržená hlava panenky, která vypadala jako z hororu.

Příběhem svérázného hodináře Ferdla, který byl posledním žijícím obyvatelem zaniklé horské příhraniční osady Pastvina na Tachovsku, ožije toto místo v sobotu 30. května. Na místě zaniklé osady se uskuteční přímo na louce za Pastvinou sousedské setkání. Součástí budou besedy, komentovaná prohlídka pozůstatků osady a vzpomínat se bude nejen na podivína, který dožíval o samotě uprostřed chalupy plné hodin.

V plzeňské Bolzanově ulici začala rekonstrukce bytového domu číslo 22. Po dokončení zde bude pět bytů pro lidi v nouzi. Vznikne zde také jeden nebytový prostor. Rekonstrukce vyjde na 18,4 milionu korun a první nájemníci se mají nastěhovat v létě příštího roku.

Narodil se ve Skašově nedaleko Přeštic před sto lety. A v přeštickém stacionáři dnes Václav Kohout žije. Život jej ale zavál třeba do Prostějova nebo Cvikova a v roce 1945 dokonce potkal Američany osvobozující Plzeňsko. Vyučený krejčí a dlouholetý učitel bilancoval v rozhovoru pro Diakonii Západ.

Zhruba stovka lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně diskutovali v kulturním domě. Protestními akcemi, které organizují už 23 let, požadují zapojení obcí do rozhodování o lokalitě, kterou má do roku 2030 vybrat vláda ze čtyř míst v ČR. Přítomni byli starostové všech dotčených obcí v lokalitě. Jejich obyvatelé úložiště, o němž se mluví už 30 let, dál odmítají.

První plzeňský obvod připravuje proměnu zastaralých sídlištních prostranství v moderní a funkční zóny pro relaxaci i aktivní odpočinek. Pro to připravil tři setkání s občany Rabštejnské, Sokolovské a Sedlecké ulice. Jejich podněty nyní využijí architekti.

Plzeňské Křimické náměstí se dočkalo parkových úprav. Nové je vedení mlatových cest, nové místo získaly i tři pomníky. Město si od změn slibuje lepší pohyb po náměstí i větší bezpečnost během pietních aktů při květnových oslavách. Úpravy vyšly na 1,8 milionu korun.

Úplně poprvé vstoupili na československé území na sklonku války američtí pěšáci 358. pluku 90. pěší divize dopoledne 18. dubna 1945. Stalo se tak přesně v 9.55 hod. v prostoru ašského výběžku. Jednotce velel poručík Merrill B. Rudes a právě on se tak zapsal ho historie jako první Američan, který překročil hranici do naší země. Předcházela tomu sázka o lahev koňaku. Rudes se vsadil se svým kamarádem, že jako první vstoupí na území Československa a sázku vyhrál. Proslavil se ovšem i dalšími činy.

Oprava za téměř 41 milionů korun čeká lávku přes Mži u soutoku s Radbuzou ve Štruncových sadech v Plzni. Lávka se uzavírá v sobotu, cyklisté a pěší po dobu prací musí využít provizorní lávku umístěnou o pár desítek metrů dál. Hotovo má být na konci září tohoto roku.

Předměty spojené s oběťmi srebrenického masakru z roku 1995 zkoumal v Bosně a Hercegovině tým z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Z hlediska archeologie jde o mimořádný výzkum, který odhaluje pozůstatky teprve 30 let staré tragédie.