VIDEO: Zvony odletěly do Říma. Na Zelený čtvrtek proto vyrazili do ulic koledníci s řehtačkami a křístačkami
Pořádný rachot se ráno na Zelený čtvrtek rozléhal malebnou obcí Seč na jižním Plzeňsku, kde vyrazila do ulic početná skupina místních koledníků s řehtačkami i klapačkami. Tradice řehtání se v obci udržuje dlouhá léta. Kluci se do svých „křístaček“ hodně opřeli. Křístat budou nejen ve čtvrtek, ale i v pátek a také v sobotu. A o tomto velikonočním zvyku toho také koledníci hodně znají. Video si určitě dejte se zvukem!
„Každý rok se nás tady sejde minimálně deset, rozdělíme se do tří týmů. Dnes je nás celkem 15. Chodíme kolem rybníka, po celé vsi a kolem hospody. Ve čtvrtek a v pátek chodíme v devět hodin ráno, v poledne a ve tři odpoledne a v šest večer. V sobotu chodíme brzy ráno. To ještě zpíváme a vybíráme, co nám lidi dají,“ říká Michal Fiala, který vede celou skupinu koledníků.
O symbolickém velikonočním řehtání toho kluci ze Seče ví hodně. „Dodržujeme velikonoční tradice, vyháníme řehtáním Jidáše, protože to byl špatný člověk, který zradil Ježíše. Křístáme, protože zvony odletěly do Říma, takže je musíme křístačkami nahradit. Od lidí si vykoledujeme peníze, čokolády, vajíčka a všechno si pak rozdělíme. Největší koledu máme v sobotu nebo v pátek odpoledne, když lidi nechtějí, abychom je budili. Řehtačky nebo křístačky máme někteří už od svých rodičů nebo prarodičů, někdo si je kupoval nové,“ dodal mluvčí koledníků Michal Fiala.
Velikonoční řehtání je výsadou kluků. Zvuk řehtaček také svolával první křesťany k bohoslužbě. Podle lidových tradic měl hluk řehtaček také odhánět z vesnice zlé síly. Vedle výrazu řehtání a křístání se dále používá také klepání, hrkání, rachání nebo harfování.
